Nejrychlejší káča
Mezi černými dírami se vyskytují i skuteční otesánci. O nové informace v tomto směru se postarala vynikající kosmická observatoř Chandra sloužící americké NASA.
Bedlivě sleduje, co se v hlubokém vesmíru šustne v oblasti rentgenového záření. A nyní poskytla jeden z nejlepších důkazů o tom, že některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu ve formě jetů, čili výtrysků, vyvrhují velmi daleko do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie.
Tým vědců srovnával nejnovější teorie vzniku a fungování výtrysků vytvořených rotující superhmotnou černou dírou s daty, která pořídila rentgenová observatoř Chandra. V devíti pozorovaných případech se ukázalo, že obří galaxie s velkými poruchami v obklopujícím horkém plynu, mají v centrální oblasti extrémně rychle rotující černé díry.
Podle vedoucího výzkumu Rodriga Nemmena z Pennsylvánské university je možné vyslovit domněnku, že tito otesánci rotují maximální možnou rychlostí blízkou hodnotě, kterou stanovuje Einsteinova teorie relativity. Je to téměř neuvěřitelné, ale znamená to, že materiál kolem nich se pohybuje rychlostí blížící se rychlosti světla a že podmínky kolem těchto černých děr jsou ještě horší než u děr nehybných.
Výsledky výzkumu tak potvrzují předchozí nepřímé důkazy o velmi rychlé rotaci. Plyn ve spirále vytváří akreční disk a směřuje k černé díře, magnetické pole vytvoří "vertikální věže", které část přitékajícího galaktického plynu začnou "odnášet" pryč do velkých vzdáleností od černé díry. Můžeme si to pro zjednodušení představit jako roztočenou káču; její osa je na obě strany vlastně oním výtryskem, který odnáší materiál z káčy, tedy z akrečního plynového disku. Tyto energetické, vysokorychlostní výtrysky mohou sahat do vzdálenosti až několika miliónů světelných let. Svou energií přitom zahřívají okolní galaktický plyn a mohou tak ovlivňovat formování nových hvězd a tím i velikost středové části galaxií. Jde o jakousi smyčku, jejíž pochopení bude důležitým úkolem astrofyziky.
Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.
