Procházka oblohou (březen)

Hvězdy - ilustrační fotoFoto:  archiv

20. března v 18 hodin a 32 minuty SEČ vstoupí Slunce do znamení Berana a délka dne se vyrovná noci. Při rovnodennosti nastane kýžené jaro, ovšem zatím jen astronomické. Jen zvolna se mění také vzhled večerní a noční oblohy. Na ní ještě vidíme typická zimní souhvězdí v čele s Orionem. S postupujícími dny se už ale objevují souhvězdí jarní.

Není v nich tolik jasných hvězd jako v těch zimních. Výjimkou jsou mj. Regulus v souhvězdí Lva, načervenalý Arktur v souhvězdí Pastýře nad severovýchodem a o kousek níž jasná Spica v souhvězdí Panny. Pokročilejší pozorovatelé už vědí, že spojnice těchto hvězd tvoří jarní trojúhelník, který usnadňuje orientaci na jarní obloze. Capella ve Vozkovi se sklání k severozápadu a Vega v Labuti se naopak vynořuje na severovýchodě. Na západním nebi se ještě dají vidět Plejády a Aldebaran. Z objektů vzdáleného vesmíru si povšimněme krásné spirální galaxie M81 v severní části Velké medvědice, při průzračné obloze ji můžeme spatřit i triedrem.
S viditelností planet v březnu je to mnohem horší. Čest zachraňují Mars, který je vidět po celou noc kromě jitra, a obr Saturn viditelný po celou noc. Merkur bude koncem března na večerní západní obloze, kde najdeme i Venuši. Jupiter, Uran a Neptun nejsou v tomto období pozorovatelné.
Z úkazů nastává devět konjunkcí planet nebo hvězd s Měsícem, jen dvě však budou viditelné z našeho území. 21. března v jedenáct večer to bude konjunkce Měsíce s Aldebaranem, který bude asi 8 stupňů jižně, 25. března ve tři hodiny ráno pak s hvězdou Pollux, která bude asi osm a půl stupně severně.
A pro úplnost ještě měsíční fáze. 7. března nastane poslední čtvrt, patnáctého nov, kdy Měsíc neuvidíme, třiadvacátého první čtvrť a úplněk posledního, tedy 30. března. A to je z naší částečně už jarní procházky po obloze vše. Hezkou podívanou!