Co ukázal portrét Altairu
Jak se díky vědcům z Michiganu po mnoha desetiletích potvrdila pravdivost úvah švédského astrofyzika o gravitačním zploštění rychle rotujících hvězd.
Není to tak dlouho, co byli astronomové přesvědčeni, že ani největší dalekohledy světa nám nezobrazí hvězdy – vzhledem k jejich obrovské vzdálenosti – jinak, než jako svítící body. Výjimkou je samozřejmě nám nejbližší hvězda – Slunce. S rozvojem optické interferometrie můžeme dnes s potěšením konstatovat, že se mýlili. Dokazuje to i snímek, při kterém se vůbec poprvé podařilo zachytit povrch hvězdy podobné Slunci. Portrét Altairu pořídili astronomové z Michiganské university a použili k tomu soustavu spřažených dalekohledů na observatoři Mt. Wilson v Kalifornii, které fungují jako interferometr s mimořádnou rozlišovací schopností.
Přístroj, který se postará o sloučení paprsků ze čtyř samostatných dalekohledů vzdálených od sebe až 220 metrů a který vyvinuli na Michiganské universitě, by dokázal rozlišit předmět ve velikosti fotbalového míče na Měsíci. Výsledný snímek je v tomto ohledu asi stokrát lepší než z Hubbleova vesmírného teleskopu. Díky tomu se podařilo zachytit dosud nejdetailnější obraz rychle rotující horké hvězdy Altair, která je miliónkrát vzdálenější než Slunce, a testovat teorii hvězd mnohem podrobněji, než kdykoliv předtím.
Na rovníku rotuje Altair šedesátkrát rychleji než naše mateřská hvězda. Odstředivá síla přitom způsobí, že se koule roztáhne do šířky a zploští se. Poloměr je pak významně větší na rovníku než na pólech. Je zajímavé, že toto předvídal už v roce 1924 švédský astrofyzik Edvard Hugo von Zeipel. Vyslovil zároveň domněnku, že tyto hvězdy jsou tmavší podél rovníku, protože ten je dál od žhavého jádra hvězdy. Zmíněné pozorování Altairu potvrdilo, že myšlenka gravitačního zploštění a ztemnění je správná. Fotografie hvězdy dokonce odhalily ještě větší rovníkové ztemnění než se čekalo, což je pro vědce další podnět k přehodnocení dnešních teorií.
Vysíláno v Planetáriu č. 29/2013, 13. července.
Aktualizovaná repríza z července 2007.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.