16. června  2012 v 17:15  rubrika: Astronomie a kosmonautika

Nejstarší známá planetární soustava ve vesmíru

Hvězda HIP 11952 a její dva planetární souputníci v představě výtvarníka - Foto: Timotheos Samartzidis, Max Planck   Gesellschaft

Hvězda HIP 11952 a její dva planetární souputníci v představě výtvarníkaFoto: Timotheos Samartzidis, Max Planck Gesellschaft

Doslova archeologický nález se podařil skupině evropských astronomů u hvězdy HIP 11952, vzdálené od Země 375 světelných roků.

K objevu došlo při průzkumu zaměřeném především na hvězdy s nízkým obsahem těžších prvků. Jde pravděpodobně o pozůstatek soustavy z doby před téměř 13 miliardami roků. Tvoří ji hvězda a dvě obří planety. Objev astronomy překvapil především tím, že planety obíhají kolem velmi staré hvězdy, navíc mimořádně chudé na kovy.
Víme, že většina těžkých prvků vznikla v nitrech hvězd. V závěrečném hvězdném stádiu při explozích supernov byly tyto prvky rozmetány do širokého okolí. Má se za to, že planetární soustavy vznikají u hvězd obsahujících více kovů a prvků těžších než je jen vodík a hélium, a právě tak že se formují uvnitř rotujícího prachoplynového disku podobného obsahu. 

Umělecká představa exoplanety HIP 13044 - Foto: eso.org

Umělecká představa exoplanety HIP 13044Foto: eso.org

Hvězda HIP 11952 však obsahuje pouze nepatrné množství těžších prvků. Vyvstává tak řada otázek – např. jak se planety typu objevených těles formují, a jestli mohly takové soustavy vznikat už v mladém vesmíru, který neobsahoval kromě vodíku a hélia žádné jiné chemické prvky? Od jakého okamžiku vývoje vesmíru můžeme čekat vznik prvních planet?
Veronica Roccatagliata z mnichovské univerzitní observatoře, která se s týmem astronomů na objevu podílela, připomíná, že už roku 2010 objevili první exemplář systému chudého na kovy – hvězdu HIP 13044. Mysleli si, že jde o výjimku. Nedávný objev však zavdává domněnku, že kolem hvězd s nepatrných obsahem kovů může existovat více planet.
Podrobný výzkum tedy může přinést nové poznatky o vzniku planet v mladém vesmíru, za podmínek zcela odlišných těm, které mnohem později provázely vznik dalších planetárních soustav včetně té naší. Podle spoluautorky článku na webových stránkách Phys.org Anny Pasquali z astrocentra v Heidelbergu je možné, že se takové soustavy mohly utvářet po celou dobu existence vesmíru. 

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2012, 16. - 22. června. 

Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci. 

Nové články v rubrice

Soutěže

Naše tipy

    Café Nobel, přátelská setkání veřejnosti s vědci
    Hvězdárna Teplice, 17. července - Příroda, lidé a turismus podle Atlasu aneb Berbeři a globální realita (antropoložka Michaela Konopíková, od 18 hodin). Cyklus Café Nobel pořádá UJEP Ústí nad Labem ve spolupráci s naším magazínem.

    Muzeum východních Čech v Hradci Králové
    Stříbrný poklad. Unikátní mincovní nález z 12. století. Nádobka plná stříbrných denárů, vykopaná na dosud utajovaném místě, poprvé představena veřejnosti (od 15. července do 3. srpna).

    Slezské zemské muzeum v Opavě
    Unikáty zemských muzeí. Tři vzácné muzejní poklady na jedné výstavě: hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonická venuše a meteority z Opavy-Kylešovic (do 27. července).

     

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas