16. června  2012 v 17:15  rubrika: Astronomie a kosmonautika

Nejstarší známá planetární soustava ve vesmíru

Hvězda HIP 11952 a její dva planetární souputníci v představě výtvarníka - Foto: Timotheos Samartzidis, Max Planck   Gesellschaft

Hvězda HIP 11952 a její dva planetární souputníci v představě výtvarníkaFoto: Timotheos Samartzidis, Max Planck Gesellschaft

Doslova archeologický nález se podařil skupině evropských astronomů u hvězdy HIP 11952, vzdálené od Země 375 světelných roků.

K objevu došlo při průzkumu zaměřeném především na hvězdy s nízkým obsahem těžších prvků. Jde pravděpodobně o pozůstatek soustavy z doby před téměř 13 miliardami roků. Tvoří ji hvězda a dvě obří planety. Objev astronomy překvapil především tím, že planety obíhají kolem velmi staré hvězdy, navíc mimořádně chudé na kovy.
Víme, že většina těžkých prvků vznikla v nitrech hvězd. V závěrečném hvězdném stádiu při explozích supernov byly tyto prvky rozmetány do širokého okolí. Má se za to, že planetární soustavy vznikají u hvězd obsahujících více kovů a prvků těžších než je jen vodík a hélium, a právě tak že se formují uvnitř rotujícího prachoplynového disku podobného obsahu. 

Umělecká představa exoplanety HIP 13044 - Foto: eso.org

Umělecká představa exoplanety HIP 13044Foto: eso.org

Hvězda HIP 11952 však obsahuje pouze nepatrné množství těžších prvků. Vyvstává tak řada otázek – např. jak se planety typu objevených těles formují, a jestli mohly takové soustavy vznikat už v mladém vesmíru, který neobsahoval kromě vodíku a hélia žádné jiné chemické prvky? Od jakého okamžiku vývoje vesmíru můžeme čekat vznik prvních planet?
Veronica Roccatagliata z mnichovské univerzitní observatoře, která se s týmem astronomů na objevu podílela, připomíná, že už roku 2010 objevili první exemplář systému chudého na kovy – hvězdu HIP 13044. Mysleli si, že jde o výjimku. Nedávný objev však zavdává domněnku, že kolem hvězd s nepatrných obsahem kovů může existovat více planet.
Podrobný výzkum tedy může přinést nové poznatky o vzniku planet v mladém vesmíru, za podmínek zcela odlišných těm, které mnohem později provázely vznik dalších planetárních soustav včetně té naší. Podle spoluautorky článku na webových stránkách Phys.org Anny Pasquali z astrocentra v Heidelbergu je možné, že se takové soustavy mohly utvářet po celou dobu existence vesmíru. 

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2012, 16. - 22. června. 

Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci. 

Nové články v rubrice

Soutěže

Naše tipy

    Café Nobel, přátelská setkání veřejnosti s vědou
    Ústí nad Labem, Fokus kafe, 11. září: Globální oteplování - strašák nebo fakt? (klimatologové Jan Pretel a Lenka Hájková, od 18 hodin).
    Teplice, hvězdárna na Písečném vrchu, 18. září: Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu (seismolog Josef Horálek, od 18 hodin).
    Cyklus Café Nobel pořádá UJEP v Ústí nad Labem ve spolupráci s naším magazínem.

    Pražský hrad, Císařská konírna
    Poklady staré Číny. Pět tisíc let čínských dějin od neolitu po vládu poslední císařské dynastie. Nejcennějšími exponáty výstavy jsou dva válečníci terakotové armády císaře Čchin Š'-chuang-tiho (do 9. listopadu).

     

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas