Procházka červencovou oblohou: V astronomickém soumraku
V červenci jsou krátké noci a Slunce klesá jen nízko pod obzor, takže nikdy nenastane úplná tma. I přesto je na co se dívat.
Délka nocí se po letním slunovratu, který nastal 21.června, zvolna prodlužuje. Na počátku července vyjde Slunce o 4 minuty později, v polovině měsíce to bude už o 17 minut; zapadat bude o 9 minut dříve. Dny a noci se ale vyrovnají až 23. září. Teď si tmy moc neužijeme, protože stále ještě trvá astronomický soumrak, kdy Slunce neklesne níž než 18 stupňů pod obzor. Obloha je v té době stále slabě osvětlena slunečním světlem rozptýleným v atmosféře, takže nejslabší hvězdy nejsou vidět.
Na obloze se nejsnáze orientujeme podle dobře známého letního trojúhelníku, tvořenému hvězdami Vega v Lyře, Deneb v Labuti a Altair v Orlu. Vegu máme téměř nad hlavou, Labuť s Denebem východně, v místech, kde se rozděluje na dvě části pás Mléčné dráhy. Ve východní části je také Orel s Altairem. Spojnice Deneb – Vega směřuje k typickému čtyřúhelníku souhvězdí Herkula, které je podobné obrácenému písmenu K.
Na jihu Mléčné dráhy najdeme dvě zvířetníková souhvězdí – západněji je to Štír s červeným veleobrem Antarem, na východ pak souhvězdí Střelce. Tam někde je střed naší Galaxie. Triedrem tam můžeme vidět řadu otevřených hvězdokup. Pouhým okem se můžeme pokochat třeba galaxií M31 v Andromedě. Její obláček najdeme pod souhvězdím Cassiopei, které svým tvarem připomíná písmeno W.
Z planet neuvidíme Jupiter, který se blíží ke konjunkci se Sluncem. Merkur bude viditelný v druhé polovině měsíce v ranních červáncích. Venuše svítí ráno nízko nad severovýchodním obzorem, zatímco Mars večer na jihozápadě. Saturn se přesouvá z jihu k západu a můžeme ho pozorovat v první polovině noci. V druhé polovině noci jsou pak vidět Uran a Neptun, ovšem pouze v dalekohledech; stejně jako trpasličí planeta Ceres a planetka Vesta, které teď byly blízko sebe v souhvězdí Panny. Aktivita Slunce je spíše nízká, což se samozřejmě může změnit.
Pojďme k úkazům. Z několika červencových konjunkcí neuvidíme večer žádnou, na obloze nám ale po nich zůstane několik pěkných seskupení. Např. mezi 5. – 8. červencem seskupení Měsíce, Marsu, Spiky a Saturnu pozorovatelné v první polovině noci. Nebo seskupení Měsíce, Venuše a Merkuru, které bychom měli vidět 24. a 25. července v ranních červáncích.
A na závěr jako vždy měsíční fáze. 5. července je měsíc v první čtvrti, 12. července v úplňku, 19. července v poslední čtvrti a 26. července v novu, kdy není viditelný. Ať už budete v létě kdekoliv, přejeme hezkou podívanou!
Vysíláno v Planetáriu č. 26/2014, 28. června.
Pravidelná rubrika Procházka oblohou se vysílá každé první Planetárium v měsíci.
