Skvrnité Slunce a výzkum jeho aktivity
Slunce je poslední dobou hodně divoké. Pohled do dalekohledu, s příslušnými filtrem nebo projekcí na papír, nám odhalí oblasti s mnoha skvrnami.
Další ze skvrn se objevila po sobotě 9. července, kdy Slunce zažilo silnou erupci. Naše mateřská hvězda se blíží do maxima své aktivity. Ani tato erupce však nevyslala směrem k Zemi velké množství plazmy – oblasti se skvrnami jsou na okrajích slunečního disku, takže se nečekají žádné silné geomagnetické bouře. Astronomové ale vědí, že to nemusí být setrvalý stav, magnetické pole se může neočekávaně změnit.
Sluneční skvrny jsou tmavá místa ve fotosféře, tedy povrchové asi 200 km silné vrstvě, ze které vychází takřka všechno pozorované sluneční záření. Tato místa mají asi o 1500 stupňů Celsia nižší teplotu než samotná fotosféra s teplotou kolem 5500 stupňů; proto se nám zdají být tmavší. Podrobnější pohled nám ukáže, že většina skvrn má tmavší střed, tzv. umbru, a světlejší okraj, tzv. penumbru. V té jsou vidět jakási vlákna, která se táhnou od středu skvrny k jejímu okraji.
Životnost skvrn je různá, od několika hodin až po několik měsíců, jejich tvar a velikost se mění. Právě tak se mění i množství skvrn, a to dokonce periodicky. Astronomové vysledovali, že se tak děje ve zhruba jedenáctiletých cyklech sluneční aktivity. V jejím maximu jich je zpravidla nejvíc.
Pozorování Slunce je zajímavou astronomickou disciplínou. Odborníci se zajímají nejen o skvrny, ale i o erupce a protuberance, které úzce souvisejí s magnetickými poli na Slunci, o procesy v koróně i další jevy. Sluneční záření a proudy částic totiž významně ovlivňují i meziplanetární prostor, Zemi nevyjímaje. Mohou za krásu polární záře, ale i za poruchy satelitního příjmu, mobilních telefonní sítí, radiových vln atd. Lidé v přímém ohrožení nejsou, magnetické pole Země spolu s ionosférou je proti nebezpečnému záření dostatečným štítem. I tak je ale Slunce pod stálým dohledem pozemských i kosmických observatoří.
Vysíláno v Planetáriu č. 29/2012, 14. - 19. července.
Rubrika Mýty, omyly a novinky astronomie se vysílá každé třetí Planetárium v měsíci.
