Jak velká je Velká čínská zeď?
Velká čínská zeď je nepochybně nejznámější památkou celé Číny. Dokonce byla v celosvětové anketě vyhlášena jedním z nových sedmi divů světa. Většina těch, kdo pro ní hlasovali, má však velmi zkreslenou představu o jejím skutečném vzhledu a monumentalitě. Dnešní stav slavného architektonického skvostu je bohužel velmi špatný a místy takřka tragický.
Hovořili jsme o tom s Jakubem Maršálkem, odborným asistentem Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
O Velké čínské zdi nemůžeme jednoduše říci, kdy přesně byla postavena, ale pouze to, kdy se stavět začala. Kdo o tom rozhodl a proč k její výstavbě došlo?
Počátek stavby Velké čínské zdi jako jednotné stavby, chránící čínské hranice od severu, je spojován se jménem prvního svrchovaného císaře, který v roce 221 př.n.l. sjednotil Čínu a na obranu proti severním nomádským kmenům Siung-nu, kteří jsou ztotožňovány s Huny známými potom i z evropských dějin, začal se spojováním obranných zdí, které si do té doby na obranu proti nomádům stavěly i ty předcházející čínské státy. Počátek výstavby jednotlivých úseků spadá do doby ještě starší, než je sjednocení Číny. Takovéto obranné zdi si stavěly jednotlivé čínské státy nejenom na obranu proti severním kočovníkům, ale i na obranu proti sobě navzájem, tedy vlastně uvnitř Číny, možná již od 7. století př.n.l., více potom od 4. století př.n.l. Úloha prvního svrchovaného císaře měla především spočívat v pospojování těchto obranných zdí do jednotného obranného systému po velké ofenzivě proti Hunům v roce 215 př.n.l. Jinak ovšem ta dnešní podoba Velké čínské zdi nebo přinejmenším těch zachovaných a také zčásti rekonstruovaných úseků, které se většinou ukazují, nezachycuje podobu z doby starověku, ale jedná se o podobu ze 16. století našeho letopočtu, z doby vlády dynastie Ming, která zásadně Velkou čínskou zeď renovovala, především na obranu proti Mongolům, a vytvořila tu podobu, kterou si lidé většinou představí, když se řekne "Velká čínská zeď". Je pozoruhodné, že čínské písemné prameny nějakým zásadním způsobem čínskou zeď nezmiňují. Je zmiňována výstavba za prvního svrchovaného císaře, ale potom čínské prameny Velké čínské zdi velkou pozornost nevěnují. Můžeme říci, že máme v podstatě tak trochu zachycen počátek a konec výstavby tohoto díla. K určitým renovacím samozřejmě došlo i mezi těmito dvěma obdobími, ale není o tom příliš mnoho známo. V současné době, zvláště pro poznání počátků Velké čínské zdi a těch obranných systémů, které si budovaly státy ještě před sjednocením Číny, jsou velmi významné archeologické výzkumy, které prozkoumaly určité starověké úseky zdi. Uvádí se, že dosahuje vzdušnou čarou délky asi 2700 km. Samozřejmě jde pouze o údaj, o vzdušnou čáru. Zeď se různě kroutí a má odbočky, takže celková délka se odhaduje na nějakých 5000 km.
Jak byla zeď stavěna? Jak vypadala její konstrukce dříve a jak vypadá nyní?
Výstavba rozličných úseků Velké čínské zdi se mohla poněkud lišit podle lokálních podmínek, podloží i podle dostupných zdrojů materiálu. Ani typ výstavby nemusel být v průběhu té dlouhé doby, po kterou čínská zeď vznikala, jednotný. V zásadě je možno říci, že nejdříve byly vytvořeny dva základové žlaby, které vymezovaly obvod vnější a vnitřní stěny té zdi. Tyto žlaby byly vyplněny kamennými bloky, těženými zřejmě v blízkém okolí stavby, což vytvořilo základ pro vnější a vnitřní plentu té zdi. Na tom byla vytvořena podezdívka z kamenných bloků a ta vnější a vnitřní zeď byla vybudována z pálených cihel. Prostor mezi těmito zdmi byl potom vyplněn především dusanou hlínou, různou sutí a podobně. Asi tak vypadala základní konstrukce, která, jak jsem říkal, mohla být různě obměňována podle lokálních potřeb, podmínek a tak dále.
Jak už jsme si řekli, Velká čínská zeď je dlouhá zhruba pět tisíc kilometrů. Čínští císaři určitě neměli k dispozici málo vojáků, přesto se však nabízí otázka, jak se zajišťovalo její strážení? Hlídali vojáci celou zeď a nebo jen ty úseky, kde hrozilo akutní nebezpečí?
Na začátku jsme si říkali, jaká je zřejmě obecná představa turistů, návštěvníků a vůbec cizinců o Velké čínské zdi. Říkali jsme si také, že je to představa mylná - krásně upravené úseky nedaleko Pekingu představují jen nevelký zlomek celkové délky Velké čínské zdi, o níž se někdy tvrdívá, že jde o jedinou lidskou stavbu, viditelnou z oběžné dráhy Země. Jak vypadá její zbytek? V jakém je zeď stavu?
O slavné historii i neradostné současnosti jednoho z divů světové architektury, Velké čínské zdi, jsem si povídali s Jakubem Maršálkem z Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Vysíláno v Planetáriu č. 04/2009, 24. ledna - 1. února 2009. Repríza z Planetária č. 46/2007, vysílaného 11. listopadu 2007.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (12:33).
