Elektrický mág Nikola Tesla

5. duben 2009

Život málokterého vědce či vynálezce je opředen tolika mýty, jako život slavného fyzika a elektrotechnika Nikoly Tesly, který na přelomu 19. a 20. století získal pověst "elektrického mága" a čaroděje. O jeho pokusech a objevech se dodnes vyprávějí hotové báje.

Slavný vynálezce se narodil roku 1856 srbským rodičům v tehdejších Uhrách. V roce 1884 se natrvalo usadil ve Spojených státech amerických, kde záhy neobyčejně rozvinul své schopnosti, zejména na poli elektrického inženýrství. Ne nadarmo si vysloužil přezdívku Pán blesků. O názor na Teslovo dílo jsme požádali teoretického fyzika Luboše Motla.

Začněme konvenčními Teslovými vynálezy, které vlastně založily jeho slávu...

Luboš Motl: Nikola Tesla byl opravdu výjimečný fyzik a inženýr. Vymyslel hromadu věcí, které dodnes používáme a které byly oceněny už za jeho života. Kupříkladu Nikolu Teslovi vděčíme za to, že se rozmohl střídavý proud po Americe a i jinde. Nikola Tesla zvláště propagoval třífázový proud. A kromě toho se mu podařilo uskutečnit spojení na dálku dříve, než někteří jiní vynálezci rádia docílil téhož. A za tyto jeho úspěchy ho řada fyziků a inženýrů té doby obdivovala. Tak kupříkladu lord Kelvin, což byl jeden z nejvýznamnějších fyziků 19. století, se vyjádřil o Teslovi jako o největším elektrickém vědci všech dob; přispěl podle něj nejvíce k tomu, co víme o elektřině. Všichni posluchači, kteří byli třeba na Niagarských vodopádech, si všimli sochy Nikoly Tesly. Řada věcí je pojmenována po Nikolu Teslovi - kupříkladu jednotka magnetického pole se v systému mezinárodních jednotek SI nazývá tesla, což je hodně velké magnetické pole. Kromě toho všichni Čechoslováci znají společnost Tesla. Československo bylo nakonec jedinou zemí, která dala Teslovi nejvyšší ocenění, Řád bílého lva. Podobných řádů měl Tesla poměrně málo na to, jaký byl výjimečný vědec a inženýr. Postupně Tesla stárnul, byl to takový neobvyklý člověk s originálním myšlením, ale k tomu se jistě dostaneme.

Mezi Teslovy úspěchy tedy patří prosazení střídavého proudu do rozvodných sítí a konstruování příslušných zařízení - například generátoru či transformátoru. Známé jsou i jeho pokusy s bezdrátovým rádiovým spojením nebo projekt elektrárny u Niagarských vodopádů. S Teslovým jménem je spjata celá řada užitečných patentů. Mnohé projekty, kterými se podle svých vlastních slov zabýval, byly však asi z dnešního pohledu nejspíš jen fantastickou vizí?

Luboš Motl: Máte jistě pravdu, řada těch jeho vynálezů (nebo údajných vynálezů) nemůže fungovat. Z druhé strany řada těch neobvyklých vynálezů fungovat možná může a některé z nich čekají na realizaci. Tak kupříkladu Tesla usiloval o dálkový přenos energie. Určité věci s dálkovým přenosem energie možné jsou a určitě možné nejsou. V dnešní době, zvláště v posledním roce a půl, se rozšiřuje nová technologie bezdrátového použití elektrospotřebičů v domácnosti. Zvláště na MIT (Massachusettský technologický institut) zkoumají, jak je možné přenést pomocí elektromagnetických vln energii na vzdálenost několika metrů. Samozřejmě, že to vede ke ztrátám, ale výhoda takové technologie je, že není třeba mít tolik kabelů, kterými se vede elektřina a řada věcí je pohodlnějších. Z druhé strany Teslovi se přičítalo na vrub mnohem více daleko ambicióznějších nápadů, například přenos energie na několik stovek nebo tisíc kilometrů. To jsou samozřejmě těžce realizovatelné věci a je velmi nepravděpodobné, že by Nikola Tesla věděl něco, co za dalších 50 nebo 100 let ve fyzice stále ještě není možné objevit. Přestože byl Nikola Tesla velmi napřed a mnohem vyspělejší z hlediska elektromagnetických technologií než jeho vrstevníci, tak si myslím, že dnes už toho víme dost, abychom byli před Nikolou Teslou a dokázali se na jeho vynálezy dívat tak trochu seshora. Ale můžeme se mýlit. Nikola Tesla mohl celé lidstvo předhonit o víc než o celé století a teprve ve 22. století si třeba budeme jisti, jestli měl nebo neměl pravdu. Řada jeho vynálezů je ale nerealizovatelná.

Četné experimenty, které Nikola Tesla konal, dodnes halí rouška tajemství, a to je pochopitelně živná půda pro různé fantastické teorie. Podle jedné z těch novějších mohla být dokonce vedlejším produktem Teslových snah o přenos energie na dálku sibiřská katastrofa z roku 1908, označovaná dnes jako Tunguský meteorit. Nikola Tesla by byl touto poněkud nepravděpodobnou hypotézou možná potěšen. Podobnou publicitu měl nepochybně rád. Často vyprávěl o svých vizích a dalekosáhlých plánech novinářům, kteří o nich s oblibou psali. V roce 1934 před nimi Tesla poprvé hovořil o jakýchsi "paprscích smrti", ničivé zbrani, kterou by prý dovedl zkonstruovat, jen kdyby měl dost prostředků na realizaci. Na jakém základě měly tyto "paprsky smrti" asi fungovat?

V různých pramenech se lze také dočíst, že Tesla uvažoval o konstruování "částicových zbraní", které měly posílat soustředěné svazky "částic" vzduchem a jejich prostřednictvím například na dálku sestřelovat nepřátelská letadla. O jaké "částice" asi šlo?

Přesto prý okamžitě po Teslově smrti v lednu roku 1943 zabavila většinu jeho poznámek, plánů a nákresů americká kontrarozvědka. Spekuluje se také o tom, že tyto materiály zůstaly ukryté v přísně střeženém sejfu a byly předmětem nejrůznějších utajených výzkumů. Je to pravda?

Nikola Tesla byl zcela jistě geniální vynálezce. I slavní mužové vědy však někdy vstoupí do slepé uličky; není to žádná ostuda - bloudění a někdy i bájení k cestě za poznáním jednoduše patří. Něco podobného se klidně mohlo stát i Teslovi. Jestli tomu budete věřit nebo se dál necháte unášet dobrodružnými fantaziemi o utajených objevech Pána blesků, to záleží čistě jenom na vás.

Vysíláno v Planetáriu č. 14/2009, 4. dubna - 10. dubna 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (13:26).

autoři: frv , Luboš Motl
Spustit audio