Pražská bible a počátky českého knihtisku

27. prosinec 2009

Před čtyřmi lety byly v depozitáři Městského muzea a galerie v Poličce objeveny dva listy z tzv. Pražské bible, vytištěné koncem 15. století. Nález vyvolal velký zájem médií - a došlo i na Planetárium. Naše povídání však bylo trochu obecnější povahy. Zavedlo nás k počátkům českého knihtisku; Pražskou biblí jsme jen začali.

Čím je Pražská bible významná pro dějiny našeho a třeba i světového knihtisku? Kdy a kým byla vytištěna? Odpovídá Kamil Boldan z Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky.

Kamil Boldan: Tisk je to nepochybně významný - hned z několika důvodů. Když nebudeme brát jen český kontext, tak je to vůbec nejstarší slovanská tištěná bible; jde v pořadí o pátou jazykovou mutaci v nějakém národním jazyku. Nejstarší byla německá bible, následovaly další tři jazykové mutace a česká bible je tedy v pořadí pátá. Ten druhý důvod, proč je Pražská bible významná, je, že je to jeden z nejstarších pražských tisků. Knihtisk byl do Prahy uveden v roce 1487, ta první tiskárna ovšem působila jenom krátkodobě - vydala, pokud víme, pouze dva tisky - a v roce 1488 je zakládána nová velká tiskárna, která právě jako svůj první tisk vydává Pražskou bibli. Takže je to vlastně třetí nejstarší pražský tisk. Jméno toho tiskaře, který pak působil až do počátku 16. století, s jistotou neznáme. V odborné literatuře se někdy označuje, právě podle svého nejvýznamnějšího tisku, jako "tiskař Pražské bible". Dost možná to byl bohatý pražský měšťan Severýn kramář, protože v závěrečném kolofónu tisku je psáno, že tato bible byla vydána nákladem pražských měšťanů - již zmiňovaného Severýna kramáře, lékaře Jana od Čápů, Matěje od Bílého lva a Jana Pytlíka. My víme, že v roce 1520 tiskárnu, která kontinuálně pracovala až do 40. let 16. století, přebírá syn tohoto Severýna kramáře Pavel Severýn, později nobilitovaný jako Pavel Severýn z Kapí Hory. Můžeme se proto s jistou pravděpodobností domnívat, že majitelem tiskárny mohl být snad již od počátku, od toho roku 1488, bohatý pražský měšťan Severýn kramář.

A jak Pražská bible vypadá?

Kamil Boldan: Především je to objemný tisk, má více než 610 stránek. To je také hlavní důvod, proč se museli spojit čtyři pražští bohatí měšťané, aby nesli náklady, protože vytisknout bibli představuje shromáždit dost značný kapitál a většina začínajících tiskařů neměla dostatečnou sumu. Takže se spojili do jakéhosi sdružení čtyři lidé, kteří chtěli pomoci české národní věci, aby i Češi měli svou tištěnou bibli. Založili ten podnik dostatečným finančním kapitálem a pravděpodobně se pak také dělili o zisk. Ty rané tisky, a platí to i pro Pražskou bibli, bývaly z našeho pohledu "nedokončené". Byly tištěny buď jednobarevně nebo dvoubarevně, jako je to v případě Pražské bible, ale bývala tam vynechávána místa, na která měly být doplněny různé barevné iniciálky, ať už v mnohobarevném provedení iluminátorem nebo v jednodušším jednobarevném písařském provedení. Počítalo se s tím, že každý z exemplářů, které se prodávaly ve volných složkách, si ten nabyvatel - kupec nechá nejdříve svázat v dílně, kterou měl blízko svého bydliště a pak si jej nechá, pokud na to má peníze, nějak dotvořit barevnými iluminovanými iniciálami. Každý exemplář se trochu liší. Tato bible ještě nebyla ilustrovaná, nepočítalo se s nějakými většími ilustracemi. O rok později, v roce 1489, vychází druhá česká bible, kterou vydává jistý Martin z Tišnova, o němž toho mnoho nevíme, v Kutné Hoře. Kutná Hora byla velmi bohaté město, podpořila vydání tohoto tisku, a tato druhá česká bible je jako první ilustrovaná. Už v sazbě jsou tam dřevořezové štočky - více než sto dřevořezových obrázků řezaných podle německých vzorů, ale poměrně kvalitních.


Severýnova bible z roku 1537 v expozici Regionálního muzea v Náchodě.

Vraťme se od bible kutnohorské k bibli Pražské. V kolika exemplářích se dochovala?

Kamil Boldan: Je to vlastně nejdochovanější český prvotisk, tedy tisk z 15. století. Na území vlastních Čech jich bylo vydáno více než 40 a Pražská bible je kupodivu i dochována v největším počtu exemplářů. Známe jich, ať z našich knihoven nebo knihoven zahraničních, celkem téměř 90 úplných nebo téměř úplných exemplářů. Kromě toho jsou pak ještě dochovány různé volné listy. Z mnoha jiných českých prvotisků 15. století máme dochován jeden, dva, tři nebo čtyři exempláře. Jeden z důvodů, proč právě Pražských biblí je tolik, je, že v minulých staletích byly tyhle objemné české bible předávány v rámci rodin; syn je dědil po otci a tak dále a mnohdy tento majetek takto opečováván doputoval až do 19. nebo 20. století. Druhý důvod je, že čím je tisk objemnější - a toto je jeden z největších českých tisků 15. století co do velikosti i rozsahu - tím má větší šanci na dochování. Budeme-li mít nějaký jednolistý tisk, třeba kalendářovou nástěnnou minuci, tak ta, jakmile vyprší dotyčný rok, ztrácí svou funkci a většinou je použita jako makulatura. My ty kalendářové nástěnné minuce máme dochovány téměř vždycky jen v unikátních exemplářích, které se podaří náhodou objevit při restaurování nějaké knihy, použité jako výlepy na předních stranách desek.

Pražská bible je sice vzácným tiskem, ale nikoliv první tištěnou knihou v Čechách. Prapočátky našeho knihtisku se nacházejí jinde. Dokonce mimo Prahu.

Zajímavá je také diskuse o tom, kterou knihu považovat za první knihu, vytištěnou na našem území. Dlouhá léta se takto hovořilo o Kronice trojánské, vydané plzeňskou tiskárnou. Podle údajů v samotné knize by měla pocházet z roku 1468. Většina odborníků je však už dnes přesvědčena, že toto datum neodpovídá pravdě. V té době existovaly tiskárny pouze v Německu a Itálii. Plzeňská tiskárna zahájila svou činnost pravděpodobně až v roce 1476, v době, kdy už se k nám poměrně plynule dostávaly i zahraniční tištěné knihy. Datum 1468 se do Kroniky trojánské zřejmě dostalo tak, že ho sazeč mechanicky převzal z rukopisné předlohy kroniky. Ta se do dnešních dnů dochovala a toto vročení skutečně nese. Další důkazy jsou prý skryté v samotné knize, mezi jejími řádky - nebo přesněji literami. V plzeňské tiskárně bylo zvykem odlévat pro každou knihu nové tiskové typy. Když ale při sazbě nějaká ta litera scházela, sazeč sáhl pro chybějící písmena do starších typů. Kronika trojánská podle odborníků právě takové starší typy místy obsahuje. Nemůže to tedy být první česká tištěná kniha.
Pražskou bibli, o níž zejména je tu dnes řeč, má i Národní knihovna České republiky. Dokonce ne jednu, ale hned několik. Čím jsou zvláštní, o tom hovoří Kamil Boldan.

Záchrana Pražské bible, poškozené povodněmi v roce 2002, je naopak zdokumentována velmi podrobně - povídání o záchranné akci najdete na internetu, na stránkách Národní knihovny České republiky. O českém knihtisku jsme si povídali s Kamilem Boldanem z jejího Oddělení rukopisů a starých tisků.

Vysíláno v Planetáriu č. 52/2009, 27. prosince 2009 - 1. ledna 2010. Repríza z Planetária č. 8/2006, vysílaného 19. února 2006.
Přepis: NEWTON Media, a.s. Redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:24).

autoři: frv , Kamil Boldan
Spustit audio