Francis Bacon: Scientia potentia est

19. červenec 2014

Zkušenost, systematičnost a experiment. To jsou tři základní přísady z kuchyně velkého reformátora vědy, který žil a tvořil v Anglii.

Kariérou právník a vysoký politik, zájmem ale vědec, resp. reformátor vědy Francis Bacon, působil v Anglii na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století, za vlády královny Alžběty I. a především Jakuba I. Byl to právě Bacon, kdo rozvinul metodu empirismu jako nového postupu ve vědě, postupu, jak se má lidstvo dobrat pravdy. Tou metodou je odmítnutí spekulací středověké scholastiky a jejich nahrazení důrazem na zkušenost, systematičnost a experiment. Bacon vlastně pokračuje v renesančním intelektuálním kvasu, který usiluje o odhalení podstaty přírody a dokonalosti ve společnosti a který se stal odrazovým můstkem pro novověkou vědu. Empirismus je přitom jen jednou z cest – na kontinentu se rozvíjel racionalismus, o kterém jsme hovořili minule.
Bacon nejenže vymezil, jak má postupovat vědec, ale zabýval se i překážkami, které mu stojí v cestě za poznáním. Nazval je idoly a definoval celkem čtyři druhy těchto idolů.

Nejzákladnější a společný všem je idol rodu – jsou to všechna omezení v procesu poznání, která vyplývají z naší lidské podstaty (dnes bychom řekli, že naše receptory vnímají podněty jen o specifické intenzitě). Další je idol jeskyně, jakési myšlenkové sluje, kam si každý z nás zaleze a jejím úzkým východem pak pozoruje svět, resp. jen to, co z něj může vidět. Člověk si tak omezuje šíři svého poznání. Idol tržiště vzniká špatným používáním jazyka. Víme, že jazyk je nástroj myšlení, jestli ale používáme špatné či neexistující pojmy, vzniká tím automatická zábrana v poznávání; mimochodem právě to bylo velké téma středověku. Čtvrtým idolem je pak nekritické přejímání nejrůznějších teorií, jejichž prizmatem svět interpretujeme – postmoderní filosofie pro to zavede podobný termín – paradigma.
Zajímavé je, k čemu má nakonec věda vést: ke zvýšení užitku a blahobytnosti lidstva. Anglikán Bacon přemýšlí v souladu s Biblí, kde je naše matička Země odevzdána člověku k naprostému využívání. Mottem Baconova snažení se tak může stát výrok Scientia potentia est – Vědění je moc. A bude-li společnost rozvíjet a aplikovat vědecké poznání, může pak vybudovat dokonalý stát, jak ho Bacon popsal ve své utopii Nová Atlantis.
Drobná poznámka na závěr – ve vrcholné politické funkci Lorda kancléře musel Bacon skončit kvůli podezření z korupce. Ačkoliv za vším mohly být jen dvorské intriky, Bacon prostě odstoupil, omluvil se a přijal trest. Jak vidno, nejen ve vědě by mohl být inspirací...