František Josef Gerstner a koněspřežná dráha

Koněspřežka v Linci - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Koněspřežka v LinciFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Dne 1. srpna léta Páně 1832, za vlády Františka I., byl zahájen provoz na koněspřežné dráze z Českých Budějovic do Lince.

České země, součást Habsburské monarchie, tak symbolicky nastoupily do vlaku směřujícího z tradičních feudálních pořádků do moderní industriální společnosti. Projekt tzv. železné silnice je často označován za první v Evropě. To však není zcela přesné, je jen první na kontinentě – světový primát má samozřejmě Anglie, kde koněspřežka jezdila už přes dvacet let a stala se předobrazem té naší.
Na počátku byl úmysl vytvořit obchodní cestu, po níž by se přepravovala hlavně sůl, ale i uhlí, dřevo a další komodity. Původně byl v plánu vodní kanál, ovšem tehdejší ředitel pražské polytechniky rytíř František Josef Gerstner navrhl alternativu vpravdě futuristickou – železnici. Ze stavby projektu zpočátku sešlo, zdržely ho napoleonské války. A jestliže za války chyběl zájem, po válce pro změnu peníze. Financování schváleného projektu proto převzal soukromý sektor. C.k. privilegované první železniční společnosti se ale investice vyplatila – získala pak monopol na obchod se solí. 

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833. - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833.Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Plány vypracoval sám František Josef Gerstner, který přitom myslel do budoucna a navrhl dráhu, po které se jednou budou moci prohánět namísto koní parní lokomotivy. Jenže to výstavbu značně prodražilo. Duchovní autor celého záměru byl v průběhu stavby odvolán a nahrazen Matyášem Schönererem.
Se stavbou se začalo v roce 1825 a skončilo po sedmi letech. Vezmeme-li v úvahu náročnost a možnosti v kontextu tehdejší doby, je to zajímavá výzva pro stavitele dnešních dálnic… Trať byla původně dlouhá 129 km, ale v následujících letech byla prodloužena o 200 km až do Gmündenu.
Železnou silnici rozdělovaly na úseky stanice určené k přepřahání koní a desítky strážních budek, tzv. vechtroven. Trať využívaly vlaky osobní, ale především dopravní. Prvním typem byste celou cestu ujeli za rekordních 14 hodin. S postupem doby skutečně došlo k nahrazení koněspřežné dopravy klasickými lokomotivami. Poslední koně vyjeli na slavnou trať až v prosinci roku 1873, to znamená nejen za jiného panovníka – Františka Josefa I., ale i v jiném státě – v Rakousku-Uhersku. 

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 23. srpna. 

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci. 

Autor:  Adam  Vidner
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 10. září  2016 v 18:15     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Nechoď, Vašku, s pány na led!

    Že si na Den české státnosti, 28. září, připomínáme sv. Václava, jistě každý ví. Méně bude těch, kteří si pamatují, jak nesnadné bylo před šestnácti lety jeho schvalování poslaneckou sněmovnou.

     
  • 9. září  2016 v 23:03     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Jídlo a pití v pravěku a středověku

    Chtěli byste vědět, jak chutnaly placky z pravěké mouky, jak se mlelo na pravěkém mlýnku a vařilo bez nádobí? Zajímá vás, čím se mastilo v postní dny a z čeho všeho se dělaly kaše?

     
  • 20. srpna  2016 v 18:15     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Antropolog Aleš Hrdlička

    Je poměrně známým faktem, že Hliník se odstěhoval do Humpolce. O dost méně lidí však bude vědět, že z Humpolce se odstěhoval Hrdlička.

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace