18. srpna  2012 v 17:15  rubrika: Historie

František Josef Gerstner a koněspřežná dráha

Koněspřežka v Linci - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Koněspřežka v LinciFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Dne 1. srpna léta Páně 1832, za vlády Františka I., byl zahájen provoz na koněspřežné dráze z Českých Budějovic do Lince.

České země, součást Habsburské monarchie, tak symbolicky nastoupily do vlaku směřujícího z tradičních feudálních pořádků do moderní industriální společnosti. Projekt tzv. železné silnice je často označován za první v Evropě. To však není zcela přesné, je jen první na kontinentě – světový primát má samozřejmě Anglie, kde koněspřežka jezdila už přes dvacet let a stala se předobrazem té naší.
Na počátku byl úmysl vytvořit obchodní cestu, po níž by se přepravovala hlavně sůl, ale i uhlí, dřevo a další komodity. Původně byl v plánu vodní kanál, ovšem tehdejší ředitel pražské polytechniky rytíř František Josef Gerstner navrhl alternativu vpravdě futuristickou – železnici. Ze stavby projektu zpočátku sešlo, zdržely ho napoleonské války. A jestliže za války chyběl zájem, po válce pro změnu peníze. Financování schváleného projektu proto převzal soukromý sektor. C.k. privilegované první železniční společnosti se ale investice vyplatila – získala pak monopol na obchod se solí. 

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833. - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833.Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Plány vypracoval sám František Josef Gerstner, který přitom myslel do budoucna a navrhl dráhu, po které se jednou budou moci prohánět namísto koní parní lokomotivy. Jenže to výstavbu značně prodražilo. Duchovní autor celého záměru byl v průběhu stavby odvolán a nahrazen Matyášem Schönererem.
Se stavbou se začalo v roce 1825 a skončilo po sedmi letech. Vezmeme-li v úvahu náročnost a možnosti v kontextu tehdejší doby, je to zajímavá výzva pro stavitele dnešních dálnic… Trať byla původně dlouhá 129 km, ale v následujících letech byla prodloužena o 200 km až do Gmündenu.
Železnou silnici rozdělovaly na úseky stanice určené k přepřahání koní a desítky strážních budek, tzv. vechtroven. Trať využívaly vlaky osobní, ale především dopravní. Prvním typem byste celou cestu ujeli za rekordních 14 hodin. S postupem doby skutečně došlo k nahrazení koněspřežné dopravy klasickými lokomotivami. Poslední koně vyjeli na slavnou trať až v prosinci roku 1873, to znamená nejen za jiného panovníka – Františka Josefa I., ale i v jiném státě – v Rakousku-Uhersku. 

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 23. srpna. 

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci. 

Autor:  Adam  Vidner

Nové články v rubrice

Soutěže

Naše tipy

    Oblastní muzeum v Lounech
    Archeologie 2. světové války. Přednáška archeologa Petra Čecha o výzkumu v předpolí lomu Bílina, jehož předmětem jsou pozůstatky protileteckých dělostřeleckých baterií z konce druhé světové války (4. září, 17 hodin).

    Zoologická zahrada Brno
    Nová výstava žraločích čelistí ze sbírky Pavla Jandy v expozici Exotária.

    Pražský hrad, Císařská konírna
    Poklady staré Číny. Pět tisíc let čínských dějin od neolitu po vládu poslední císařské dynastie. Nejcennějšími exponáty výstavy jsou dva válečníci terakotové armády císaře Čchin Š'-chuang-tiho (do 9. listopadu).

     

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas