František Josef Gerstner a koněspřežná dráha

Koněspřežka v Linci - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Koněspřežka v LinciFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Dne 1. srpna léta Páně 1832, za vlády Františka I., byl zahájen provoz na koněspřežné dráze z Českých Budějovic do Lince.

České země, součást Habsburské monarchie, tak symbolicky nastoupily do vlaku směřujícího z tradičních feudálních pořádků do moderní industriální společnosti. Projekt tzv. železné silnice je často označován za první v Evropě. To však není zcela přesné, je jen první na kontinentě – světový primát má samozřejmě Anglie, kde koněspřežka jezdila už přes dvacet let a stala se předobrazem té naší.
Na počátku byl úmysl vytvořit obchodní cestu, po níž by se přepravovala hlavně sůl, ale i uhlí, dřevo a další komodity. Původně byl v plánu vodní kanál, ovšem tehdejší ředitel pražské polytechniky rytíř František Josef Gerstner navrhl alternativu vpravdě futuristickou – železnici. Ze stavby projektu zpočátku sešlo, zdržely ho napoleonské války. A jestliže za války chyběl zájem, po válce pro změnu peníze. Financování schváleného projektu proto převzal soukromý sektor. C.k. privilegované první železniční společnosti se ale investice vyplatila – získala pak monopol na obchod se solí. 

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833. - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

František Josef, rytíř z Gerstnerů. Litografie J. Passiniho, 1833.Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Plány vypracoval sám František Josef Gerstner, který přitom myslel do budoucna a navrhl dráhu, po které se jednou budou moci prohánět namísto koní parní lokomotivy. Jenže to výstavbu značně prodražilo. Duchovní autor celého záměru byl v průběhu stavby odvolán a nahrazen Matyášem Schönererem.
Se stavbou se začalo v roce 1825 a skončilo po sedmi letech. Vezmeme-li v úvahu náročnost a možnosti v kontextu tehdejší doby, je to zajímavá výzva pro stavitele dnešních dálnic… Trať byla původně dlouhá 129 km, ale v následujících letech byla prodloužena o 200 km až do Gmündenu.
Železnou silnici rozdělovaly na úseky stanice určené k přepřahání koní a desítky strážních budek, tzv. vechtroven. Trať využívaly vlaky osobní, ale především dopravní. Prvním typem byste celou cestu ujeli za rekordních 14 hodin. S postupem doby skutečně došlo k nahrazení koněspřežné dopravy klasickými lokomotivami. Poslední koně vyjeli na slavnou trať až v prosinci roku 1873, to znamená nejen za jiného panovníka – Františka Josefa I., ale i v jiném státě – v Rakousku-Uhersku. 

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 23. srpna. 

Rubrika Historie vědy se vysílá každé čtvrté Planetárium v měsíci. 

Autor:  Adam  Vidner
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  
 

Nové články v rubrice

  • 3. prosince  2014 v 15:55     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Předkové: Evoluce člověka

    Kniha Jiřího A. Svobody s úvodními kapitolami od Miloše Macholána shrnuje aktuální poznatky o vývoji lidského rodu, který trval více než 7 milionů let.

     
  • 8. listopadu  2014 v 18:15     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Piltdownský člověk. Vtip, který se dostal do učebnic

    Bádání o naší minulosti je plné nezodpovězených otázek, omylů a chyb, ale tu a tam se v něm vyskytne také obyčejný podvod. Jedním z nejznámějších a nejúspěšnějších byl objev takzvaného Piltdownského člověka.

     
  • 25. října  2014 v 18:15     Audio  rubrika: Historie a civilizace

    Záhada Jírova kopce u Tanvaldu

    Na lesnatých svazích Jizerských hor i Krkonoš, od Tanvaldu po Žalý u Vrchlabí, můžete často narazit na nevelké kupy balvanů, soustředěné do skupin po desítkách, někdy i po stovkách. Objasnit jejich původ a účel se zatím...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas