Hájkova Kronika česká

Bitva na Moravském poli v Kronice české Václava Hájka z Libočan - Foto: Licence Public Domain, volné dílo

Bitva na Moravském poli v Kronice české Václava Hájka z LibočanFoto: Licence Public Domain, volné dílo

Málokteré dílo o české historii bylo tak ctěno a zároveň i haněno, jako právě kronika, sepsaná „ctihodným knězem“ Václavem Hájkem z Libočan.

Od jejího prvního vydání v letech 1541-43 uběhlo 470 let. Podruhé vyšla na počátku století devatenáctého a potřetí až letos, zásluhou nakladatelství Academia a hlavně editora Jana Linky, který Hájkově kronice obětoval deset let života. Není divu – ve své době to bylo (hned po Bibli) nejobsáhlejší dílo, které bylo v češtině k mání.
Hájkova Kronika česká vypisuje historii českých zemí od počátků, které leží v mlhách kdesi u Bójů a Germánů, o nichž ví Hájek díky antickým autorům. Skutečné dějiny pro něj začínají „léta od narození Syna Božího šestistého čtyřicátého čtvrtého“, kdy, jak píše, „knížata charvátská Čech a Lech, přibrali jsou se s svými do země Bohemské a přijeli až pod jeden veliký vrch a tu se posadivše, sobě i svým dětem i dobytkům, aby odpočinutí učinili, zemi ohledavše, že jest úrodná, znamenali“. Dějiny českých zemí pak vypisuje Hájek víceméně rok po roce až do roku 1527 a korunovace Ferdinanda I. Habsburského českým králem. 

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. Obal nového vydání. - Foto: Nakladatelství Academia

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. Obal nového vydání.Foto: Nakladatelství Academia

Řekne-li se Václav Hájek z Libočan, mnohému z vás možná v hlavě naskočí – to je ten lhář a známý falšovatel dějin. V jeho kronice je spousta smyšlených letopočtů, postav i událostí, skutečné děje se staví na roveň bájím a kratochvilným historkám, zasazeným ke konkrétním datům. Na její text však nemůžeme nahlížet optikou dnešní historické vědy. Hájek chtěl psát věcně i zábavně, tak, aby to bylo srozumitelné širšímu okruhu vzdělaných čtenářů. A to se mu podařilo. Jeho Kronika česká byla po staletí čtena a hojně opisována. Až teprve v 19. století dokázal František Palacký svým dílem vliv Hájkův zcela vymazat – a ještě mu přilepit nespravedlivou nálepku falšovatele českých dějin.
Václav Hájek z Libočan přitom pracoval s řadou historických pramenů, s kronikami, jejichž soupis poctivě uvedl, i různými listinami. Starší období nemohl vypsat jinak, než za pomoci legend. Kde chyběly prameny, zapojil fantazii. Nejbližší děje vypisuje tak věrohodně, že i pro dnešní historiky jsou jeho informace často jediným zdrojem.
Hájek si zasluhuje, aby byl čten i dnes a edice Jana Linky to umožní každému. Text je převeden do současné češtiny, pro skutečné badatele je přiložen přepis původního textu na cédéčku. Kronika je opatřena bohatým poznámovým aparátem. Sám Hájek k ní připojil různé soupisy a dobový rejstřík. Další bohaté rejstříky připravil editor Jan Linka. Obsáhlý doslov Petra Voita představuje Hájkovu kroniku jako skvělé dílo českého knihtisku, ediční poznámka Jana Linky je zase svým způsobem obhajobou kroniky jako „velkolepého traktátu o harmonickém uspořádání společenství Čechů, o řešení jejich vnitro- i zahraničněpolitických a ekonomických problémů“. Rozebírá ji také z jazykového hlediska.
Nové vydání Kroniky české Václava Hájka z Libočan, vyzdobené původními dřevoryty, je poctivě vázaný špalík o 1450 stranách, který bude ozdobou knihovny každého milovníka české historie. 

Václav Hájek z Libočan: Kronika česká. Praha: Academia, 2013. ISBN 978-80-200-2255-4. 

Vysíláno v Planetáriu 50/2013, 7. prosince 2013

Rubrika Kniha měsíce se vysílá každé druhé Planetárium v měsíci. Knihu můžete vždy v daném měsíci vyhrát v soutěži Planetária.  

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas