Krajinou pěstních klínů

10. říjen 2010

V Oblastním muzeu v Mostě je od 5. října k vidění výstava Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha, věnovaná práci a objevům tohoto významného archeologa, specialisty na český paleolit, který před třemi lety zemřel. V minulém pořadu jsme si připomněli vyprávění Jana Fridricha o Písečném vrchu u Bečova, odkud pocházely jeho nejvýznamnější nálezy. Dnes se projdeme samotnou výstavou – a zároveň znovu i krajinou

Celých čtyřicet let svého života věnoval Jan Fridrich výzkumu krajiny Českého středohoří mezi Louny a Mostem. Až do dnešních dnů se tam totiž dochovaly četné stopy pradávného osídlení. Nejstarší z nich jsou staré tři čtvrtě milionu let. O těchto výzkumech ví česká veřejnost poměrně málo, přestože přinesly mnoho překvapivých objevů světového významu. Tento stav se tak trochu pokouší změnit i nově instalovaná výstava v mosteckém muzeu, která by se v příštích letech měla podívat také do dalších měst České republiky.
Autorkami výstavy jsou Kateřina Semrádová z České společnosti archeologické a Ivana Fridrichová-Sýkorová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, která se zároveň uvolila být nám průvodkyní:

„Máme to štěstí, že se můžeme vydat ve stopách člověka, který celý svůj život zasvětil zkoumání nejstaršího osídlení. A protože miláčci bohů jsou vyvoleni, tak mu štěstěna do cesty postavila údolí Hrádeckého potoka neboli mikroregion Bečova, kde se nachází unikátní naleziště na Písečném vrchu – Bečov I – s neandrtálským obydlím. Osídlení této oblasti bylo ale v minulosti mnohem výraznější. Pan docent Fridrich se k tomuto období a těmto lokalitám dostal částečně svoji umanutostí, protože se již od mládí zajímal o různé vědy a velmi ho zaujalo nejstarší období lidské kultury – paleolit, kde mohl zúročit svou oblíbenou geologii a historii. Hrádecký potok a Písečný vrch, respektive krajinu v severozápadních Čechách, objevil v podstatě náhodou, když šel žádat o ruku svou první ženu a jeho budoucí tchán, pan řídící Škach, který v něm patrně nalezl zalíbení, mu prozradil, že kolem Písečného vrchu se nacházejí podivné věci, které by jistě stály za Janovu pozornost. No, a naleziště bylo na světě. Ale to byl jen Písečný vrch, Bečov I. Posléze, když se tam v 60. a 70. letech prováděly archeologické výzkumy – auta nebývala, jezdilo se do Břvan na nádraží, na Písečný vrch se chodilo a každý archeolog je známý tím, že nekouká na krajinu, ale kouká pod nohy – tak během těch několikaletých opakovaných cest došlo k objevení dalších nálezů. Což nakonec přerostlo v systematické sledování mikroregionu Hrádeckého potoka a k nálezu asi padesátky nových nalezišť paleolitického stáří.“

Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha - z vernisáže výstavy v mosteckém muzeu

S archeoložkou Ivanou Fridrichovou-Sýkorovou se procházíme Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha. Právě tak se jmenuje výstava, která je aktuálně k vidění v Oblastním muzeu v Mostě. Projděme se spolu podél vitrín a prostřednictvím vystavených nálezů představme místa, kterým Jan Fridrich věnoval tolik svého zájmu:

„První zastavení je u naleziště Bečov II. Je to naleziště starého acheuléenu, přibližně tři čtvrtě milionu let starého osídlení z doby, kdy mikroregion Hrádeckého potoka byl poněkud jiný, než jak jsme na něj zvyklí v současnosti. Ohře jako hlavní tok tekla směrem na sever, v údolí dnešní Srpiny, a lidé, kteří si vybrali k sídlení ústí dnešního Hrádeckého potoka do této velké řeky, seděli na pravém břehu Ohře. Z tohoto období pochází naleziště základního tábora, který se rozkládal přibližně na jižním okraji dnešní obce Bečov. Dochovaly se nám odtud nálezy kamenné štípané industrie, v současné době tato sbírka čítá asi 15 tisíc kusů. Tady na výstavě máme samozřejmě představeny hlavně pěstní klíny. Přivezli jsme i největší pěstní klín ve střední Evropě, který se ukrývá tady za vitrinami na malém soklíku. Pěstní klíny jsou takové zvláštní paleolitické univerzální nástroje. Nevíme, k čemu přesně sloužily, neboť jejich funkce může být různá. Jsou velmi univerzální. Kolegové, kteří se zabývají tímto obdobím, je velmi často nazývají ‚švýcarskými noži paleolitu‘. Tyto nástroje jsou charakteristické pro nositele kultury, jíž se říká acheuléen a patří možná k tomu nejchytlavějšímu, co je dnešní člověk schopen vnímat. Proto jsme zvolili tyto nástroje.

Pokročíme-li kousíček dál, dostaneme se do období přibližně před půl milionem let a ocitáme se na nalezišti Bečov VI, které osídlil člověk středního acheuléenu. Tato kultura se maličko liší od starého acheuléenu. Jediné, co těm lidem zůstalo, byla radost z výroby a používání pěstních klínů. Nic jim nevadilo, že mezitím došlo v naší krajině k mohutným změnám a Ohře otočila svůj tok do současného směru, to znamená směrem k Lounům. Nic jim také nevadilo, že sice sedí nedaleko naleziště Bečov II, ale už na levobřeží Ohře. Trošičku se změnila krajina a trošičku se změnil tok Hrádeckého potoka; ti lidé opět vyhledávali menší tok. V Bečově VI si také založili základní tábor. V celém mikroregionu Hrádeckého potoka, což je asi 80 kilometrů čtverečních zachované krajiny, se nám podařilo najít ještě dalších 35 stanovišť těchto lovců a sběračů. Opět jako v předchozím období tady žili v takzvaném klimatickém optimu; to znamená v interglaciálu (době meziledové – pozn. Planetárium), kdy bylo počasí o trošičku teplejší než dnes, asi tak o 3 – 4 stupně, a bylo trošku větší vlhko. Samozřejmě to musel být ráj na zemi, protože pro zvířata tady bylo dostatek potravy. Měla tady velkou řeku s malými přítoky, kam mohla chodit k napajedlům. No, a toho využívali lovci a toto je doklad jejich osídlení.“

Posuňme se k další výstavní vitríně a zároveň o další krůček v naší pomyslné pouti historií „krajiny pěstních klínů“ mezi městy Louny a Most, tak jak je dokumentována na výstavě v mosteckém muzeu.

Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha - z vernisáže výstavy v mosteckém muzeu

Poslední velkou paleolitickou kulturou, jejíž nositelé obývali krajinu v okolí dnešního Bečova v období zhruba od čtvrt milionu let před současností až do relativně nedávné doby, před nějakými deseti tisíci lety, byla podle archeoložky Ivany Fridrichové-Sýkorové kultura takzvaného moustérienu.

Krajinou pěstních klínů ve stopách Jana Fridricha - z vernisáže výstavy v mosteckém muzeu

Nikam ale neprchejte, zvlášť budete-li mít s sebou děti. Pro ty bude kromě chaty velkou atrakcí i plochá silueta neandrtálského lovce s otvorem namísto tváře. Obličej budou lovci propůjčovat sami návštěvníci výstavy Krajinou pěstních klínů, kterou nás, ve stopách Jana Fridricha, provedla jedna z jejich autorek, Ivana Fridrichová-Sýkorová z Archeologického ústavu Akademie věd České republiky. V Oblastním muzeu v Mostě bude výstava k vidění do 3. dubna příštího roku a pak se postěhuje dál. Určitě ji nepropásněte.

Vysíláno v Planetáriu č. 41/2010, 9. - 15. října.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (14:21).


autoři: frv , Ivana Fridrichová-Sýkorová
Spustit audio