Historie a civilizace10. prosince  2011 v 17:20  

Od Řípu až k Babě po vrcholcích hor

Hora Říp a obec Ctiněves od jihu - Foto:  Ludek, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Hora Říp a obec Ctiněves od jihuFoto:  Ludek, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Mnohé české a moravské hory nebo kopce se pyšní zvláštními, někdy i zdánlivě nepochopitelnými jmény.

Víte například, co znamená jméno Ještěd? Kde se vzaly tajemné názvy Oškobrh, Varhošť nebo Tok? Pro informace jsme zašli do Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky za Milanem Harvalíkem

Naše povídání začneme v obecnější rovině. Jakého původu jsou nejčastěji jména našich hor a pohoří a jak jsou stará? 

„Jsou to jména nejrůznějšího stáří a pocházející z nejrůznějších jazyků. Převážná část je původu domácího, tedy českého, respektive slovanského. Můžeme hovořit o obecně slovanských základech, které jsou v těchto jménech skryty. Část oronym, tedy jmen hor a pohoří, je ovšem původu staršího. V těch případech může být základem výraz vycházející z germánštiny nebo dokonce i z nějakých starších vrstev, například z ilyrštiny, thráčtiny a z podobných jazyků. Stejně jako je různorodý původ jmen, různorodé je i jejich stáří. Zatímco některá jména máme doložena už velmi dávno – například v Kosmově kronice je doloženo jméno hory Říp – jiná oronyma se objevují poměrně nedávno. Například české jméno Sněžky v té formě, jak ji známe, je doloženo až někdy ve 20. letech 19. století; její první české označení vůbec je z 80. let 18. století. Některá další jména, která v našich pohořích známe, mohou být ještě novější. Většinou se však tento jev týká takových jmen, která nejsou pro obyvatele toho regionu příliš významná.“ 

Zmiňoval jste se o hoře Říp. Její název působí pro běžného člověka asi dost nesrozumitelně. Říkal jste, že je původu germánského... 

„Ano, to je pravda. Jméno Řípu, které se prvně, nakolik je nám známo, objevuje v Kosmově kronice někdy kolem roku 1120, skutečně není našeho domácího původu, ale původu germánského. Základ, který se v tom výrazu vyskytuje, totiž rip, znamenal ‚hora‘ nebo ‚vyvýšenina‘. Nemusíme se příliš divit tomu, že právě v případě takovéhoto kopce je jméno starší, než slovanské osídlení na našem území. Je to dáno tím, že ten výrazný tvar v rovině poblíž Polabské nížiny byl natolik významným orientačním bodem, že prakticky nutně musel být pojmenován už staršími obyvateli, než slovanskými.“ 

Ještěd v zimě (ilustr. obr.) - Foto: Radana Schaeferová

Ještěd v zimě (ilustr. obr.)Foto: Radana Schaeferová

Zůstaňme na severu Čech, kde se vedle Řípu nacházejí i další krajinné dominanty. Některé mají docela zvláštní jména. Například Ještěd. Co je možné říci o něm?

„Vychází to z předpokládaného starého spojení slov ask a ket, což znamenalo něco jako ‚jasanový kopec‘ nebo ‚jasanový les‘. Forma Ještěd vznikla na základě hláskového vývoje v češtině. Existovaly i hypotézy, že jméno Ještěd je domácího, slovanského původu. V úvahu připadalo osobní jméno Ješek, které bylo za pomoci nějaké staré, blíže nedoložené přivlastňovací přípony použito pro jméno toho vrchu. Někde se dokonce objevují podoby ‚Ještědru, Ještědrem‘ a tak dál. Tam zase došlo ke spojení s výrazem ‚ještěr‘.“ 

Na druhé straně severočeského regionu je krušnohorský Klínovec? U toho by snad původ mohl být jasnější? 

„Jméno Klínovec vychází z přídavného jména ‚klínový‘. Do formy podstatného jména bylo přetvořeno za pomoci přípony -ec a odkazuje buď na polohu v nějakém klínu a nebo na tvar. Zrovna v případě Klínovce se ale o nějaké špičce mluvit nedá, ten nejvyšší bod leží na poměrně rovném místě. Je to zkrátka dáno, nejenom v tomto konkrétním případě, buď tvarem a nebo polohou. Nasvědčuje tomu i německé jméno Keilberg.“ 

Jeden z masivů v Českém ráji se jmenuje Mužský, a to je velice zajímavý název. Mohl by být spojován s nějakými starými kulty nebo s nějakými náboženský představami? 

„Já bych ho trochu s náboženstvím spojoval – aspoň natolik, nakolik můžeme s náboženstvím spojovat existenci klášterů a jejich majetků. My totiž nemáme na našem území jediné takovéto oronymum, existuje ještě jeden vrch Mužský. Společnou vlastností těch dvou kopců je, že leží v blízkosti někdejších mužských klášterů a jejich jména označují skutečnost, že i samy ty kopce těmto klášterům patřily. Jsou to jména, která máme doložena už ve středověku v souvislosti s tím, jak se u nás rozvíjela činnost klášterních řádů a vznikaly majetky jednotlivých klášterů.“
 

Studniční hora a Sněžka - Foto: Standa Soukup

Studniční hora a SněžkaFoto: Standa Soukup

O názvu nejvyšší české hory Sněžky jste se už zmiňoval. Bylo řečeno, že její český název je poměrně pozdní, až z počátku 19. století. Jak se jí říkalo předtím?

„Pro Sněžku jsme jako starší název měli doloženo německé jméno Schneekoppe, které samozřejmě existuje i v současnosti a stále se v němčině používá. První český doklad, který označuje tuto horu, je někdy z 80. let 18. století – jako Pahrbek sněžný. Teprve v 19. století se nám objevují jednoslovné české názvy této hory. Na počátku si konkuruje několik výrazů. Nejen Sněžka, která později zvítězila, ale také Sněhovka, Sněžovka; máme dokonce napůl českou, napůl německou formu Sněchkopa. Jungmann v jednom ze svých dopisů píše o tom, jak byli na Kúpě a touto Kúpou je míněna právě Sněžka. Jako zajímavost bychom možná mohli říci i to, že výraz ‚sněžka‘, nikoliv jako pojmenování konkrétní hory, ale jako obecné označení vysoké zasněžené hory, se objevuje i v 19. století, byť výjimečně, v jednom z dopisů jednoho z našich obrozenců, který popisoval hory v okolí salzburského Gasteinu. Psal, že je tam spousta ‚sněžek‘ – ale s malým S.“

Ze severu se přesuňme na jih a jihozápad Čech, na Šumavu, do Českého lesa a jejich podhůří. Můžeme tam najít například vrch se zajímavým názvem Tok. Mohl by souviset s tokáním tetřevů? „Tato souvislost nebyla prokázána,“ říká Milan Harvalík. Pravděpodobnější se mu zdá odvození od slovanského slovesa ‚téci‘. Ještě složitější je vysvětlení jména hory Kleť... 

 

Milan Harvalík 05

Vložit na svůj web

Vrch Oškobrh - Foto:  krajina.kr-stredocesky.cz

Vrch OškobrhFoto:  krajina.kr-stredocesky.cz

Východně od Poděbrad leží vrch s prapodivným jménem Oškobrh. Podle Milana Harvalíka je vysvětlení tohoto názvu poměrně snadné. Vznikl pravidelným hláskovým vývojem z germánského aska-berg – ‚jasanový vrch‘... Jakž takž se daří objasnit název vrchu Praděd v Hrubém Jeseníku, ale o vrchu Keprník se nedá soudit víc, než že by jeho jméno mohlo být původem germánské. 

 

Milan Harvalík 07

Vložit na svůj web

Na Vsetínsku najdeme vrch Hostýn a po celé republice pak řadu dalších vrchů, které mají, zdá se, s těmi „hosty“ či „hoštěním“ něco společného. „Hostýn nemá úplně jasný výklad,“ říká Milan Harvalík. Název podle něj sice mohl vzniknout ze slovanského základu host – gost, zároveň se však dá uvažovat i o staroevropské vrstvě oronym, protože vrchy s podobnými jmény se vyskytují i v zahraničí, mimo slovanskou oblast... Jména jako Varhošť, Radhošť, Vlhošť, Vidhošť nebo Tuhošť snad podle jazykovědců vznikla z osobních jmen. Hledají se však i jejich předslovanské souvislosti. 

 

Milan Harvalík 08

Vložit na svůj web

Radhošť - Foto: Vojtěch Dluhý

RadhošťFoto: Vojtěch Dluhý

Mezi oronymy se najde spousta opravdu zapeklitých případů. „Třeba jméno Baba,“ říká Milan Harvalík. „Je etymologicky jasné, ale motivace je složitá.“ Vychází takové pojmenování ze tvaru kopce? Z mytologické nebo nějaké „čarodějnické“ motivace? Je odvozené od tzv. bab, tedy mraků, kupících se na obloze kolem vrcholu hory? Nic z toho podle Milana Harvalíka není stoprocentní... 

 

Milan Harvalík 09

Vložit na svůj web

...dodává Milan Harvalík z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky v úplném závěru svého povídání.
Někdy může být opravdu zajímavé vědět, proč se kopec, který máme za domem, jmenuje právě tak, jak se jmenuje. Pokud to jazykovědci třeba nevědí, zbude dost prostoru i pro vaši fantazii. Není na škodu ji občas trochu pocvičit. 

Vysíláno v Planetáriu č. 50/2011, 10. - 16. prosince.
Upravená repríza z Planetária č. 48/2005.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.  

Čtěte také:
Dávná a někdy trochu tajemná - jména našich řek
 

Autor:  Frederik Velinský, Milan Harvalík
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas