Padělatel Han van Meegeren aneb Když ani znalci nepoznávají

Han van Meegeren maluje před odbornou komisí svého falešného Vermeera (foto Koos Raucamp, ANEFO) - Foto: Wikimedia Commons,  licence CC BY 4.0

Han van Meegeren maluje před odbornou komisí svého falešného Vermeera (foto Koos Raucamp, ANEFO)Foto: Wikimedia Commons, licence CC BY 4.0

Letos uplyne 70 let od úmrtí asi nejznámějšího padělatele obrazů v moderní historii. Jeho příběh možná znáte ze seriálu Dobrodružství kriminalistiky. Pojďme si dnes tuto zajímavou osobnost představit trochu blíž.

Han van Meegeren se narodil 10. října 1889 v Nizozemí. Vystudoval uměleckou akademii a pak se živil malířstvím. Jeho žánrové obrazy, zátiší a především portréty si získaly oblibu veřejnosti. Odborná kritika, která byla zpočátku vůči Meegerenovi naladěná přátelsky, nadšení veřejnosti nesdílela. Meegeren zase neměl v oblibě výtvarné kritiky a znalce. O zakázky ovšem neměl nouzi, zájem byl hlavně o jeho portréty. Na jeho životní styl však ani jeho slušné výdělky nestačily. Kromě toho, že živil rodinu, chodil rád do společnosti, hodně cestoval a sbíral umění a starožitnosti, přispíval také na živobytí své handicapované sestry. Han van Meegeren se tehdy přátelil s jistým Theem van Wijngaardenem, vynikajícím restaurátorem a ... padělatelem obrazů. Právě s jeho pomocí začal malovat své první padělky. 

Krajkářka. Obraz napodobující styl holandského mistra Vermeera, který je zřejmě dílem Meegerenova "učitele" Thea van Wijngaardena - Foto:  National Gallery of Art, Washington, DC, licence Public Domain, volné dílo

Krajkářka. Obraz napodobující styl holandského mistra Vermeera, který je zřejmě dílem Meegerenova "učitele" Thea van WijngaardenaFoto:  National Gallery of Art, Washington, DC, licence Public Domain, volné dílo

Prvním známým byl Smějících se kavalír, vydávaný za dílo Franse Halse. Za pravý ho označil i přední znalec holandského umění Cornelis Hofstede de Groot. Svého názoru se držel i nějaký čas po té, co aukční dům, který měl obraz prodat, pomocí chemického rozboru zjistil, že jde o podvrh. Že za ním stojí právě Meegeren se ale odhalit nepodařilo. 

Meegeren pochopil, že našel cestu, jak si vydělat peníze a zároveň se pomstít samolibým znalcům umění. Postupně začal na trh s uměním pouštět falešné obrazy od Pietera de Hooch, Gerarda Terborcha a Vermeera van Delft. A procházelo mu to. Uměl velmi dokonale napodobit styl i techniku těchto holandských mistrů. A co víc: po zkušenosti s odhaleným Halsem věnoval velkou pozornost tomu, aby jeho falza co nejvíce připomínala staré práce. Vždycky je maloval na staré obrazy ze 17. století. Do barev přimíchával smalt, protože hotová díla zapékal v troubě, aby napodobil technický stav starých obrazů a získal tzv. krakeláž – síť prasklin, které staré obrazy mají. 

Čtěte také: Vermeer a hudba: Láska a pohoda v holandském zlatém věku

V roce 1937 vytvořil Meegeren svůj „majstrštyk“. Tehdy byl velmi populární již zmíněný holandský mistr Vermeer van Delft. Bylo ale známo jen málo jeho děl a odborníci čekali, že se musí objevit nějaká další. Meegeren nenechal odborníky dlouho čekat. Vytvořil obraz Učedníci v Emauzích, který měl být Vermeerovým ranou prací ovlivněnou Caravaggiem. Historici umění Meegerenovy Učedníky spolkli i s navijákem. Slavný znalec Abraham Bredius se nad jejich krásou dokonce dojetím rozplakal. A Meegeren se chutě pustil do dalších Vermeerů. Dost proto zbohatl a odstěhoval se do Francie, kde žil v krásné vile a svou padělatelskou činnost maskoval původní tvorbou. Mimochodem stále žádanou. O jeho padělatelství nevěděla ani jeho žena. Idyla by mohla trvat asi ještě dlouho, nebýt druhé světové války. 

Tajná nacistická skrýš s uloupenými obrazy, objevená v roce 1945 v solném dole u Salzburku (archivní snímek, Lieutenants Kern & Sieber) - Foto: licence Public Domain, volné dílo

Tajná nacistická skrýš s uloupenými obrazy, objevená v roce 1945 v solném dole u Salzburku (archivní snímek, Lieutenants Kern & Sieber)Foto: licence Public Domain, volné dílo

Po jejím skončení byla v solném dole u Salzburgu objevena řada obrazů, které ukořistili nacisté. Mezi nimi také Kristus a cizoložnice připisovaný Vermeerovi. Zjistilo se, že za války patřil Hermannu Göringovi, který ho přes několik prostředníků koupil od....? Uhodli jste! Od van Meegerena. Meegeren byl zatčen a obžalován z kolaborace a zavlékání národního uměleckého bohatství do rukou nepřátel. Za to mu hrozil poměrně vysoký trest. Han van Meegeren se proto přiznal, že obraz je podvrh, stejně jako některá další díla. 

Zprvu nechtěli odborníci Meegerenovi věřit. Vždyť to byla hlavně jejich ostuda. Pak ale Meegeren jednoho „Vermeera“ namaloval pod soudním dohledem. Rozjely se i zevrubné technické analýzy a pravda vyšla na světlo. Soud se táhl dva roky, Meegeren si získal sympatie veřejnosti a byl odsouzen na jeden rok. Čekalo se, že mu královna dá milost, ale než se tak stalo, Meegeren v prosinci 1947 zemřel. Ví se o 13 jeho falzech slavných mistrů a všechna jsou ceněna sběrateli, ovšem Meegerenův syn Jacques se nechal slyšet, že další falešní mistři od Hana van Meegeren visí ve světových galeriích. Kdo ví. 

Zdroje:
Frank Arnau: Umění padělatelů – padělatelé umění. Praha 1973
Peter Kováč: Skandály v umění : Han van Meegeren – král mezi padělateli obrazů.
Vít Vlnas: „Oko nebo chemie?“ Dějiny a současnost č. 4/2009
 

Autor:  Veronika Kindlová
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace