Puklé Zikmundovo srdce

Podle zvonaře Manouška mělo srdce výrobní vadu - nebylo dostatečně kovářsky zpracované. I s touto skrytou vadou však spolehlivě odbíjelo 100, možná i 200 let. Tato informace prošla i denním tiskem. Přesto se objevily různé spekulace o "skutečných" důvodech puknutí srdce a o tom, jaký vliv může mít tato událost na budoucnost země. Hlavně při povodních si na zvon bez srdce ledaskdo vzpomněl. Zcela jistě i Petr Rudolf Manoušek, jehož zbraslavská dílna, v níž mělo být vyrobeno srdce nové, se také ocitla pod vodou. Je obvyklé spojovat takové události - umlklý zvon a třeba povodeň?

Takové pověry skutečně existují. Není to nějaká naše česká specialita, že největší a nejvýznamnější zvon v zemi bývá mezi lidmi spojen s její prosperitou. Stejné je to třeba v Polsku. Možná si vzpomenete, že když loni puklo srdce největšího polského zvonu v Krakově, který se shodou okolností také jmenuje Zikmund, Poláci čekali, jaké neštěstí stihne jejich zemi. Naposledy se to totiž stalo na jaře roku 1939; na podzim pak vypukla 2. světová válka. Mimochodem - polský Zikmund váží 11 tun a ulil ho v roce 1520 Hans Beham.

Se zvony je obecně spojeno mnoho pověr. Proč tomu tak je? A můžete uvést alespoň některé z nich?

Pověry plynou asi z toho, že dříve zvony provázely člověka od kolébky až do hrobu; lidský život byl zkrátka spojen se zvony a proto těch pověr vzniklo opravdu hodně. V pověrách zvon většinou sehrává pozitivní roli, třeba přináší štěstí a naopak, když se zvonu něco stane, tak je to spojováno s tím, že obec může postihnout nějaká pohroma. Zvon se dokonce často používal přímo jako odpuzující prostředek. Známé je třeba zvonění na mraky, ale zvonilo se i proti mrazům, epidemiím, kobylkám, vichřici a nebo i proti Turkům. Zvon ve Slepoticích u Pardubic prý zahání hady, velikonoční zvonění při návratu zvonů z Říma na Bílou sobotu prý vyhání z domu šváby. V některých oblastech dokonce lidé věřili, že všude, kam doletí hlas zvonů, nemůže lidem blesk či bouřka ublížit. Zvonění na mraky lidé přikládali takovou důležitost, že když třeba v roce 1742 vypálila kostel v Pňově u Nymburka německá vojska a v roce 1754 pak bylo okolí poničeno prudkým krupobitím, přikládali místní obyvatelé vinu tomu, že v kostele nemají žádný zvon a že tedy není čím zvonit na mraky. Proto si urychleně zvon pořídili. Asi tak stejný smysl má přikládat vinu za letošní povodně Zikmundovi. A ještě mohu dodat pár dalších kuriozit. Kdo si uřízne kus provazu od zvonu, dokáže prý podojit každou krávu, kam až je slyšet hlas příslušného zvonu. Když se prý pokřtěné nemluvně dotkne ústy provazu od zvonu, zažene to od něj na celý život ďábla. Ale pozor - pokud se ústy dotkne samotného zvonu, neudrží nikdy žádné tajemství. Olej, kterým se promazávají čepy, v nichž je usazena zvonová hlavice, lze prý užít jako vynikající lék proti nemocem kloubů. Kouzelnou moc mají i malé zvonky. Ty se zavěšovaly na krk domácích zvířat a nad vchody domů nejen kvůli svému praktickému účelu, ale také proto, aby odháněly všechna neštěstí.

Logo|foto:Český rozhlas