Historie a civilizace22. července  2017 v 18:10  

Pythagoras a zrození matematiky

Pythagoras ze Samu na Rafaelově fresce Aténská škola z roku 1509 - Foto:  volné dílo

Pythagoras ze Samu na Rafaelově fresce Aténská škola z roku 1509Foto:  volné dílo

Královnou všech věd je matematika. Pokud platí tato teze – a my ji rozporovat nebudeme – pak z ní můžeme vyvodit, že tím, kdo ji korunoval, byl Pythagoras ze Samu.

Byl jedním z těch příslovečných „starých Řeků,“ který přitom sám sebe označoval nikoliv za matematika, nýbrž za filosofa. A jeho stoupenci, ti ho rovnou označili za boha. Aby v tom bylo jasno, musíme si ho zařadit do patřičného času a prostoru. 

Pythagoras ze Samu žil v 6. století před Kristem – zemřel rok před vypuknutím řecko-perských válek. Ty by se ho však stejně netýkaly, neboť žil v Kalábrii. Celá jižní Itálie totiž tehdy byla osídlena Řeky, ostatně jako polovina Středomoří. Pythagoras zcestoval i tu druhou polovinu a všude se pilně vzdělával. Proto když se pak v Kalábrii usadil, platil za největšího vzdělance, což už mezi Helény něco znamená. Mimochodem – když mu to řekli, Pythagoras to odmítl a ze skromnosti jako vůbec první použil slovo filosofie: není prý moudrý – sofos, je prý jen milovník moudrosti – filosof

Pythagoras ze Samu. Kopie řeckého originálu busty, vystavená na římském Kapitolu - Foto:  Galilea,  CC BY-SA 3.0

Pythagoras ze Samu. Kopie řeckého originálu busty, vystavená na římském KapitoluFoto:  Galilea, CC BY-SA 3.0

Všichni z tehdejší doby, které také zpětně označujeme za filosofy, hledali společný původ veškeré existence. A Pythagoras ten původ viděl v číslu. Vše má totiž nějaké rozměry číslem vyjádřitelné. Tady už se blížíme k matematice, ale jednoduché to nebude. Pythagoras začal zkoumat i vyučovat geometrii, egyptskou dovednost s řeckým názvem, algebru, tedy řeckou dovednost s arabským názvem, a další disciplíny, pro které máme souhrnné označení matematika. To v překladu neznamená nic jiného než „věci, týkající se poznání“, tj. právě poznání společného počátku, poznání pravdy o světě. 

Za studium matematiky na nejvyšší úrovni se dnes často musí platit. Tehdy byla selekce studentů ještě důkladnější: pokud chtěl někdo získat Pythagorovy vědomosti, musel se stát adeptem, z dálky trpělivě a tiše následujícím svého mistra a jeho suitu. Až po nějaké době byl připuštěn k mystériím, k rituálům, po nichž teprve se stal plnoprávným pythagorejcem, a mohly mu být odhaleny pravdy. Pravdy sdělitelné jen za pomoci bodů, rovin, obrazců a těles. 

Čtěte také: Pythagorova věta je náš objev, vzkazují indičtí nacionalisté

Teprve tehdy mohl nadšenec-matematik s údivem sledovat učitele, kterak dokazuje, že obsah čtverce nad přeponou je roven obsahu čtverců nad oběma odvěsnami. Tato poučka, dnes vnucovaná ve škole každému dítku na potkání, byla tajnou naukou jen pro hrstku privilegovaných. A ta hrstka tím byla natolik uchvácena, že neváhala Pythagora prohlásit za boha. Zkrátka a dobře, první matematici podle jména nebyli nic jiného, než taková „sektářská partička“ s charismatickým vůdcem. 

Autor:  Adam  Vidner
Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace