Rudá záře nad astronomickou společností
Letos 8. prosince uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti (ČAS), která spojuje odborné i amatérské astronomy a zájemce o tuto vědu z řad veřejnosti. Zcela zvláštní kategorii samu pro sebe tvořila Luisa Landová-Štychová, poválečná funkcionářka ČAS, kterou ze všech hvězd nejvíce zajímala hvězda rudá.
Narodila se jako Aloisie Vorlíčková v roce 1885 ve středočeské Ratboři v rodině majitele koloniálu. Tatínek chtěl, aby Lojzička jednou převzala obchod po něm, ale kdepak. Luisa už v mládí propadla anarchismu a radikálnímu feminismu, takže soukromým vlastnictvím a podnikáním hluboce opovrhovala. Angažovala se v řadě levicových organizací, jako byl Svaz socialistických monistů nebo Federace českých anarchokomunistů. Po založení Československa se za Českou socialistickou stranu stala poslankyní. V roce 1925 vstoupila do komunistické strany, za kterou také zasedala do poslaneckých lavic. Zde prosazovala odluku státu od církve, sekularizaci školství, zavedení tělocviku do škol a zrovnoprávnění žen. Zastávala názor, že manželství a mateřství ženy zotročuje a manželská a mateřská láska brání ženám nahlížet skutečnost realisticky. Přesto se i ona provdala, a to za Jaroslava Štycha, renomovaného amatérského astronoma, jednoho ze spoluzakladatelů České astronomické společnosti a také Štefánikovy hvězdárny v Praze. Luisa o astronomii věděla jen velmi málo, to jí ale nebránilo být v astronomických organizacích činná spolu s manželem.
Místo zvonu nainstalujte dalekohled!
Po válce, kdy už byl Jaroslav Štych po smrti, se šedesátiletá Luisa nejprve krátce v roce 1945, definitivně pak po roce 1948, s pomocí rudé knížky a nepříliš čistých metod doslova vecpala na post místopředsedkyně České astronomické společnosti. Její dosavadní vedení, tak jak to tehdy bylo zvykem, hbitě očistila od všech „reakcionářů“. Stala se také členkou redakční rady astronomického časopisu Říše hvězd, který se stal tribunou pro její názory a nápady. Orientovala se na popularizaci astronomie a mezery ve znalostech energicky a svérázně vyplňovala marxismem-leninismem. Ostatně astronomie byla pro Luisu Landovou-Štychovou pouze prostředkem pro šíření marx-leninské ideologie. Tu považovala za jakousi vševědu, jež v sobě obsahuje vše. Landová-Štychová tak například přišla s myšlenkou, aby všechny kostely – vždyť novému pokrokovému člověku jsou stejně k ničemu – byly přebudovány na hvězdárny. Naopak hlavní dalekohled petřínské hvězdárny navrhovala v době války přeměnit na dělo. Stačí přece jen vyndat optiku. Jejím heslem bylo: Hvězdárnu do každé vesnice, hvězdářský dalekohled do každé rodiny. Už od mládí měla spadeno na církev, se kterou si to rozdala v tendenčním spisku Astronomie v boji s Vatikánem.
Náves Luisy Landové Štychové
Ačkoliv bylo povědomí Luisy Landové-Štychové o astronomii nevalné a její publikační počiny byly vším, jen ne vědou, vynutila si pro sebe prestižní Nušlovu cenu, později byla vyznamenána také Řádem práce a Řádem republiky. Když po komunistickém převratu přestali být v kurzu představitelé první republiky, ochotně souhlasila, aby se Štefánikova hvězdárna, kterou pod tímto názvem zakládal její manžel, už nejmenovala Štefánikova. Vždyť, jak rudá Luisa napsala, Štefánik byl fašista a obdivovatel aristokracie. Také bychom neměli zapomenout, že se podepsala na vypuzení jednoho z největších astronomů své doby, Antonína Bečváře, z vědy. I když mnoho odborníků přiváděla Luisa Landová-Štychová k šílenství, poct a uznání si užívala až do konce svého života v roce 1969. Její rodná Ratboř po ní později pojmenovala náves. Dnes už se naštěstí jmenuje po muži, který horoval pro skutečné vědění – po Janu Amosovi Komenském.
Literatura:
Š.I. Kovář: Kosmická proletářka Luisa Landová Štychová, Sezimovo Ústí 2015
E. Uhrová: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012
F. Kadavý: „80 let Luisy Landové-Štychové.“ In: Říše hvězd. Ročník 46 (1965) dostupné online.
P. Baštanová: „Luisa Landová-Štychová.“ In: Ženy ve vědě do roku 1945 dostupné online.
