Tajemný Doughertyho ostrov

Neexistující Doughertyho ostrov (vlevo nahoře) na mapě ve školním atlase z roku 1952

Neexistující Doughertyho ostrov (vlevo nahoře) na mapě ve školním atlase z roku 1952

Na Doughertyho ostrov nevede jednoduchá cesta. Není totiž k nalezení a není také příliš jasné, co se s ním vlastně stalo. Jeho poloha je přitom dobře známá.

Měl by ležet v nejjižnějším Tichém oceánu, nějakých 1500 kilometrů severně od pobřeží Antarktidy, kde Amundsenovo moře omývá Getzův šelfový led.
Před 170 lety, v roce 1841, ho objevil anglický velrybářský kapitán Dougherty. Ostrov měl být 5 nebo 6 mil dlouhý, zasněžený, s vysokým příkrým břehem, svažujícím se do vnitrozemí. V následujících letech potvrdila existenci ostrova celá řada mořeplavců. Kapitán Keates z lodi Louise ho roku 1860 popsal velmi podrobně. Doughertyho ostrov se dostal i na námořní mapy britské Admirality. Ještě z roku 1886 pochází hlášení kapitána Williama Stannarda, který popisoval ostrov i vody kolem něj, bohaté na tuleně.
Od té doby Doughertyho ostrov nikdo neviděl, přestože ho mořeplavci pilně hledali. Jistý kapitán Greenstreet, velící na britskému parníku Ruapeh, dokonce pětkrát. Roku 1904 pročesal oblast polárník Robert Scott. V poloze, udávané Doughertym naměřil hloubku 4700 metrů. Ani další polárník Ernest Shackleton nic nenašel. V roce 1915 plula vyměřovací loď Carnegie jen tři míle od udávané polohy. Viditelnost byla skvělá, ostrov nikde. A tak se po něm přestalo pátrat.
V 19. století byl ovšem Doughertyho ostrov viděn tolikrát, že tento fakt zkrátka není možné smést jen tak ze stolu. Stejně jako skutečnost, že na něm nikdo z kapitánů nepřistál, ani se o to nepokusil. Mohlo jít o optický klam? Mohli si zkušení kapitáni splést pevnou zemi s nějakým zvlášť velkým ledovcem? Nebo se ostrov koncem 80. let 19. století docela náhle potopil do hlubin? Nic z toho není příliš pravděpodobné. 

Plachetnice (ilustrační foto) - Foto: Tomáš Brabenec

Plachetnice (ilustrační foto)Foto: Tomáš Brabenec

Nespletli si ho námořníci s jiným ostrovem?
Na stejné zeměpisné šířce by se měl asi 20 – 30 délkových stupňů západněji nalézat jiný ostrov, objevený v roce 1800 kapitánem Swainem a skromně nazvaný Swainův ostrov. Jenže ani on není tam, kde by měl být. Moře je tam 4,5 kilometru hluboké. Záhada zřejmě zůstane záhadou.
Strašidelný Doughertyho ostrov ještě dlouho zdobil mapy. Asi naposledy se zjevil před šedesáti lety ve Školním zeměpisném atlase, vydaném v Praze Státním nakladatelstvím učebnic a také na mapě světa, vydané nakladatelstvím Orbis. Protože si však zřejmě čeští kartografové nebyli jisti, jak to s tím zpropadeným ostrovem je, zakreslili v udané poloze pro jistotu ostrovy dva – jako Doughertyho (v závorce Keatesovy) ostrovy. Ani jeden z nich neexistuje. A pak věřte mapám.
Třeba se Doughertyho ostrov zase někdy vynoří. To už bychom snad díky družicím nepřehlédli. 

Zdroj:
Raymond H. Ramsay: K vybájeným pevninám. Panorama, Praha 1978, s. 78-80. 

Vysíláno v Planetáriu č. 26/2011, 26. června – 1. července. 

Čtěte také: Ostrov Mayda 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas