Tajemný Teotihuacán – 1. část
K nejvýznamnějším historickým památkám Mexika patří ruiny dávno opuštěného města Teotihuacánu severně od dnešní metropole Ciudad de México. Rozvaliny ve stínu dvou umělých kopců, pyramid Slunce a Měsíce, jsou dnes nejen významnou archeologickou lokalitou, ale hlavně velkou turistickou atrakcí. Turisté se procházejí Třídou mrtvých a mnozí jistě přemýšlí o tom, jak asi vypadal Teotihuacán v dobách, kdy byl ještě obýván a kolik toho z něj zbylo.
Jací lidé tam žili? Kdo Teotihuacánu vládl? Jak významnou roli sehrálo toto město v historii celé střední Ameriky? Kdy a proč vlastně zaniklo? Na mnohé z těchto otázek dodnes neexistují jednoznačné odpovědi.
Teotihuacán nebylo jen obrovské město. Byla to velká kultura, která měla silný politický, mocenský, náboženský i ekonomický vliv na celou Střední Ameriku. Jejím centrem bylo jediné velké a významné město, něco jako středoamerický Řím. Moc Teotihuacánu naplno rozkvetla v dobách, kdy už měla římská říše nakročeno k svému úpadku. Jak je tedy Teotihuacán starý? Kdo a kdy město vystavěl? O tom hovoří mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová:
„Ví se kdy a neví se kdo. Nemáme bohužel žádné zprávy o Teotihuakáncích a nevíme, co to bylo za lidi. Přestože bylo nedávno objeveno, že Teotihuakánci měli písmo, nebo nějakou jeho velmi starou formu, tak vlastně do dneška nevíme, jakým jazykem mluvili, byť o tom existují určité teorie. Nicméně víme, že to město začalo vznikat počátkem klasického období, což v Mezoamerice spadá někam před 2. století našeho letopočtu. Teotihuacán existoval už předtím, někdy kolem přelomu letopočtu a v 1. století, ale jednalo se o poměrně malé centrum, které soupeřilo s jiným, vedlejším centrem, které se jmenovalo Cuicuilco. Dlouho nebylo jasné, které z těch měst je mocnější a silnější; to soupeření trvalo desítky let. Pak ale vybuchla sopka, která se nacházela nedaleko Cuicuilca a zalila je lávou. Což nesmírně pomohlo Teotihuacánu, který v tom okamžiku zahájil úžasnou stavební činnost a začal konstruovat monumentální architekturu a veřejné umění, nesmírně se rozmohl a ovládl celou oblast. Cuicuilco zůstalo zachováno v trošku podobným stylu jako Pompeje. Do dneška se tam dají najít pozůstatky cuicuilské pyramidy a je to velice zajímavé pro archeologický výzkum.“
Vraťme se ale k Teotihuacánu. Odkud se berou informace o jeho historii? Existují třeba nějaké originální písemné záznamy o městě?
S písemnými prameny o Teotihuacánu je to špatné. Jak už jsme slyšeli, teotihuacánské písmo bylo rozpoznáno teprve nedávno. A nikdo ho zatím nerozluštil. Vůbec to není jednoduché...
„Především má logografický charakter, což znamená, velmi laicky řečeno, že je obrázkové. To se samozřejmě špatně luští, protože jakmile není písmo fonetické, tak se těžko odhaduje, jaký má který logogram význam. Některé věci se vyluštit dají na základě příbuznosti s pozdějšími glyfy písma aztéckého. Ale tohle je skutečně mnohem starší forma na mnohem ‚primitivnější‘ úrovni. Bohužel, písemné prameny jsou tady z obliga, ale máme samozřejmě prameny archeologické. Po Teotihuacánu zůstalo obrovské město s obrovskými pyramidy, velkými ulicemi, chrámy, kanalizovanou řekou a podobně. Stopy teotihuakánské přítomnosti jsou na polovině Mezoameriky. Zejména z keramiky byla vytvořena chronologie, která se dělí na takové ty klasické etapy – keramické období Teotihuacán 1, Teotihuacán 2 a tak dále. Z toho vlastně vycházíme.“
Žádné písemné záznamy z Teotihuacánu se zatím nepodařilo přečíst. Odkud se tedy ví, jak se město jmenovalo?
„Bohužel – Teotihuacán není původní název města. Když mu tak začali říkat Aztékové, bylo už dávno opuštěné. Název pochází z aztéckého jazyka nahuatl. Ve volném překladu to znamená ‚místo, kde se člověk stane Bohem‘ nebo ‚místo, kde se můžete stát Bohy‘. To je dáno tím, že Aztékové situovali do Teotihuacánu vyprávění o stvoření posledního kosmického věku – svůj slavný mýtus o stvoření pátého slunce, ve kterém se vypráví, že se nějací bohové nebo polobohové vrhli do velké ohnivé hranice a stali se sluncem. Jak se město jmenovalo v době, kdy bylo na vrcholu, to nevíme... Mayové označovali jakési záhadné nebo mýtické místo severně nebo západně od mayské oblasti jako Místo pěti pahorků. Předpokládá se, že možná tohle Místo pěti pahorků je právě Teotihuacán.“
Ruiny Teotihuacánu leží, z pohledu Středoevropana, v poměrně značné nadmořské výšce – přes dva kilometry nad mořskou hladinou. Byl pro to nějaký zvláštní důvod, aby město vzniklo právě tam, kde je?
„Rozhodně. Jedná se o oblast Mexického údolí, což je z kulturního hlediska centrální oblast náhorní planiny Středního Mexika. To není jen místo, kde vznikl Teotihuacán; leží tam i dnešní hlavní město Ciudad de México. Původně se jednalo o nesmírně úrodnou oblast, nejúrodnější široko daleko, která leží v klíně pětitisícových vrcholků všude kolem. Je to místo výborně hájitelné, protože do tohoto údolí vede jenom několik málo vstupů, které se dají snadno ošetřit. Všude kolem jsou vysoké vulkány, přes které se dalo jen velice obtížně přejít; ty přechody byly nesmírně náročné a problematické. Takže to bylo místo strategicky výhodné. Jak už jsem řekla, bylo to také místo nesmírně úrodné. Byly tam zdroje vody, protože na dně údolí leží soustava jezer, některých sladkých a jiných slaných, která zároveň sloužila jako zdroj vody, pro lov vodních ptáků a ryb, k pěstování různých rostlin a tak dále. Teotihuacán leží na sever od toho údolí; maličko dál od těch nejúrodnějších oblastí, ale zároveň blíž k ekonomicky nesmírně strategickému nalezišti zeleného obsidiánu Pachuca, což je velký pojem v rámci materiálu, který se v Mezoamerice získával. Nelze zapomenout, že Mezoamerika sice znala drahé kovy, ale neznala železo, bronz, cín a podobně. Jejich zbraně byly kamenné a obsidián je nesmírně výhodný pro výrobu takových věcí, jako jsou třeba hroty kopí, protože se štípe ve velice tenkých, ostrých úlomcích a velice dobře se brousí. Obsidiánové nože se třeba používaly při lidských obětech k vyrvání srdce a tak dále. Čili to je jeden z důvodů, proč Teotihuacán najdeme tam, kde ho najdeme. Ty kultury středu Mexika se všechny vyvinuly v těchto vysokých nadmořských výškách.“
Někde se ale psalo, že dávní stavitelé měli ještě jinou velkou motivaci, proč postavit město právě na tom místě, kde se dodnes tyčí jeho ruiny. Říká se, že v tom hrála roli jakási jeskyně?
Pojďme si teď chvíli povídat o architektuře Teotihuacánu. Jak město vznikalo a rozšiřovalo se... Bylo stavěno podle nějakého plánu a nebo rostlo živelně? Jak uvádí mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová, především to bylo obrovské sídliště, které ve své době patřilo mezi 5 až 10 největších měst na světě.
Zuzana Marie Kostićová nám představila tři nejvýznamnější posvátné objekty města Teotihuacánu, jehož ruiny byste našli severně od hlavního města Mexika. Kromě pyramid se tam ovšem nacházejí i obytné komplexy.
Z čeho se vůbec v Teotihuacánu stavělo? Z čeho jsou třeba pyramidy? Jsou to jen obrovské hromady kamení a nebo se v nich skrývají nějaké vnitřní prostory, komplikované struktury a kdovíjaká další tajemství?
Dnes už se dělá archeologie přece jen trochu jinak...
V průběhu let bylo v Teotihuacánu objeveno mnoho zajímavého. Řada otázek přesto zůstává nezodpovězena. I proto se do ruin tajemného města severně od mexické metropole Ciudad de México vrátíme ještě jednou. Mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová nám poví, co je známo o obyvatelích, vládcích a také bozích Teotihuacánu. Budeme mluvit i o pádu teotihuacánské kultury, ke kterému došlo mnoho století před tím, než se v tamních končinách objevil první Evropan. Pro tentokrát je to z Teotihuacánu všechno.
Vysíláno v Planetáriu č. 45/2010, 6. - 12. listopadu.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (19:40).
