Tajemný Teotihuacán - 2. část

14. listopad 2010

Severně od dnešní mexické metropole Ciudad de México se nachází Teotihuacán. Ohromné město, které začalo růst v 1. století našeho letopočtu, bývalo centrem mocné středoamerické kultury a také jedním z největších a nejlidnatějších měst tehdejšího světa. Teotihuacán byl evidentně stavěn podle nějakého centrálního plánu. Najdete v něm i velké obytné komplexy. Jací lidé v nich ale bydleli?

Dnešní odborníci mají k dispozici jen málo nápověd a skoro žádná svědectví. Písemné prameny se nedochovaly, jen pár nápisů v obrázkovém písmu, které ale neumíme přečíst. Vědci si proto musí vystačit s městem samotným a archeologickými nálezy, které byly v jeho ruinách učiněny. Co nám prozrazují o dávných obyvatelích Teotihuacánu? O tom hovoří mayistka a religionistka Zuzana Marie Kostićová.

„Byli to samozřejmě usedlí zemědělci, jako ve většině Mezoameriky, a zřejmě tam existovaly významné skupiny obchodnické. Teotihuacán se vyznačuje nesmírně rozvinout ikonografií válečnictví, na kterou, zdá se, i náboženství toho města kladlo obrovský důraz. Většina fresek, které najdeme mimo Teotihuacán, zobrazuje Teotihuakánce jako válečníky. Některé patrně zobrazují hodnostáře – i když je velice těžké odlišit, jestli se jedná o bohatě oděného politického hodnostáře nebo o kněze. Často se sice předpokládá, že jsou to kněží, ale k tomu předpokladu není žádný jednoznačný důvod. A pak samozřejmě v Teotihuacánu nepochybně existovala centralizovaná vláda. To je vidět z toho, jakým způsobem se město šířilo, jak precizně byl naplánován jeho půdorys a jak obrovskou politickou moc to město mělo. Něčeho takového se nedá dosáhnout bez centrální vlády. Ovšem jak ta centrální vláda vypadala, to my nevíme. Nenašly se žádné pozůstatky vládců, žádné hroby, mumie nebo něco podobného. Ani na freskách, pokud se tam ti vládci vyskytují, je nejsme schopni odlišit od těch hodnostářů. Čili teorie o tom, kdo vlastně Teotihuacánu vládl, jsou hrozně komplikované a řekla bych, že velice zábavným způsobem reflektují politickou nebo kulturní příslušnost badatele.“

Teď je v módě tvrdit, že Teotihuacán Mezoameriku neovládl vojensky, ale mírumilovným diplomaticko-politicko-obchodním způsobem.

„Proponenty těchto teorií jsou samozřejmě především američtí badatelé, vzhledem k tomu, že hegemonie Spojených států v současném světě se – až na drsné výjimky – odehrává podobným způsobem. Přesně totéž připisují Teotihuacánu. Není to ale asi úplně pravděpodobné, vzhledem k tomu, jak to mezoamerické prostředí vypadalo a jak obecně vypadalo prostředí starověkých kultur. Samozřejmě, do určité míry tady může existovat určité přejímání ‚elitního stylu‘, ale to zase musí být podloženo nějakou vojenskou mocí toho hegemona, který je natolik mocný, že i kultury, které přímo neovládl, mají touhu se s ním nějakým způsobem asociovat. Pokud jde o samotné vládce Teotihuacánu, někteří američtí badatelé navrhují různé demokratické formy vlády, a nebo oligarchické, v tom smyslu, že by se na nich podílely nějaké nejvýznamnější šlechtické rody. Mnohem pravděpodobnější je, že v Teotihuacánu existovala docela normální monarchie jako ve zbytku Mezoameriky.“

Teotihuacán - nádvoří Quetzalpapalotlova paláce

Jak tedy vysvětlit, že z Teotihuacánu nemáme žádné doklady o jeho panovnících?

„Může to být prostě jen způsobem zobrazování. Kdybychom například neměli žádné zprávy o aztécké kultuře od conquistadorů, tak bychom nevěděli, kdo Aztékům vládl. Oni také panovníky příliš nezobrazovali a když ano, tak takovým způsobem, že pokud bychom nevěděli, kdo to je, špatně by se nám zjišťovalo, že právě toto je aztécký tlatoani (obvyklý titul mezoamerických předkolumbovských panovníků – pozn. Planetárium). Velice slavná je teorie americké badatelky Annabeth Headrickové o formě vlády v Teotihuacánu. Podle ní se žádné hrobky teotihuacánských vládců nenašly z toho důvodu, že Teotihuakánci údajně své zesnulé panovníky balily do takzvaných mummy bundles, a tyto mumie byly zřejmě vystaveny podél Třídy mrtvých. Headricková se opřela právě o ten název Třída mrtvých, říkala si, proč asi vznikl. Ten název je evidentně předkolumbovský, ale žádný objektivní důvod k jeho užívání tam už dnes není vidět. Headricková z názvu odvodila, že možná právě takto se mumifikovali teotihucánští vládci. Mimochodem, tato praxe je doložena velice bohatě například z Oaxaky, kde se stejným způsobem zacházelo s významnými zesnulými, členy významných rodů, kteří se ukládali v podobě mumií do Mitly. Podobně se to mohlo dít v Teotihuacánu. Dokonce to podle Headrickové mohl být jeden z důvodů, proč byl Teotihuacán posléze vypálen a proč došlo k velkému pálení právě podél té Třídy mrtvých. Možná se tam pálily mumie. A to by byl zároveň i důvod, proč se nenašly žádné pozůstatky vládců. Nevím, na kolik to tak opravdu je, podobně se nenašly žádné pozůstatky zesnulých vládců aztéckých. S těmi vládci a jejich hrobkami ve Středním Mexiku je to obecně velmi komplikované. Teotihuacán v tom není sám. To, že se nic podobného nenašlo, není žádný důkaz o tom, že to neexistovalo.“

Teotihuacán - Hlavní náměstí, v pozadí Pyramida Slunce

V Teotihuacánu mohlo podle kvalifikovaných odhadů v době jeho největší slávy žít kolem čtvrt milionu obyvatel. Co po nich všechno zbylo – kromě víceméně zbořených staveb a nebo střepů z keramiky? Dochovaly se zbraně nebo šperky? A co třeba sochy jejich bohů?

Teotihuacán - reliéfní sloupy Quetzalpapalotlova paláce byly původně polychromovány

Teotihuacán byl určitě nejen mocenským nebo obchodním, ale také velkým náboženským centrem Střední Ameriky. Zuzana Marie Kostićová se už zmiňovala o tajemné Velké bohyni Teotihuakánců. Jsou z ikonografických pramenů, tedy například různých vyobrazení, známí i jiní bohové, které uctívali?

Jak jsme říkali na začátku, sláva a velikost středoamerického Teotihuacánu má své počátky v 1. století našeho letopočtu. Trvala déle než půl tisíciletí – pak se teotihuacánská kultura náhle zhroutila a obrovské město bylo opuštěno. Proč k tomu ale došlo? To je asi největší teotihuacánská záhada...

Teotihuacán měl zásadní vliv na velkou část Střední Ameriky nejen během své půltisícileté existence, ale pravděpodobně i po svém zániku, kdy se čtvrt milionu jeho obyvatel dalo na pochod. Starý pořádek byl zničen, začal se tvořit nový. Největším pomníkem zašlé slávy jedné civilizace se stalo její bývalé centrum, samotné město Teotihuacán – dnes jedna z řady mexických památek, zařazených do Seznamu světového dědictví UNESCO a významný turistický cíl. Povídali jsme si o něm s mayistkou a religionistkou Zuzanou Marií Kostićovou.

Vysíláno v Planetáriu č. 46/2010, 13. - 19. listopadu.
Přepis: NEWTON Media, a.s., redakčně upraveno.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:48).

autoři: frv , Zuzana Marie Kostićová
Spustit audio