Zkamenělí amoniti z Ohře a lišaji smrtihlavové v Podyjí
Objev ztracené partitury Igora Stravinského, internetové pátrání po fosiliích u jezera Turkana a severokorejské plány na vypuštění satelitů.
Velké stěhování může někdy odhalit velký poklad. Když se před rekonstrukcí vyklízela historická budova Petrohradské státní konzervatoře, narazilo se na zapomenutý sklad starých notových zápisů. Ležel tam i rukopis partitury Pohřební písně Igora Stravinského, významné orchestrální symfonické skladby, napsané v roce 1908 k uctění památky jeho zesnulého učitele Nikolaje Rimského-Korsakova. Byla tehdy provedena jen jednou a pak se její partitura ztratila.
V Národním parku Podyjí na Znojemsku bylo letos v létě tak teplo, že se i tady, na jihu Moravy, zřejmě kuklili a líhli lišaji smrtihlavové. Tito velcí noční motýli s rozpětím křídel až 13 centimetrů a charakteristickou žlutou kresbou v podobě lidské lebky na hřbetě, jsou doma především v Africe a na jihu Evropy. Do střední Evropy sice často zalétají, ale rozmnožují se tu jen vzácně. Naše kraje jsou pro lišaje smrtihlavy přece jen poněkud studené.
Ze dna řeky Ohře u Křesína na Litoměřicku vydobyli pracovníci Městského muzea Ústí nad Labem tři velké zkamenělé ulity vyhynulých hlavonožců amonitů, staré asi 90 milionů let. Spirálovité ulity mají tři čtvrtě metru v průměru a přišlo se na ně díky suchu a nízké hladině řeky, jejíž dno tvoří druhohorní opuka, v níž se zkameněliny často nacházejí. Nález na říčním dně je ale výjimečný. Ústecké muzeum zatím žádné tak velké amonity ve sbírce nemělo.
Do lovu fosilií se může zapojit každý z vás – na webu fossilfinder.org, kam vědci umístili asi milion snímků okolí afrického jezera Turkana, pořízených ve vysokém rozlišení mj. bezpilotními letouny. Oblast je známá objevy pozůstatků hominidů, starých i více než 1,5 milionu let. Déšť a půdní eroze tu každý rok odkryjí nové fosilie. Proto se vědci rozhodli zapojit veřejnost. Ta jim pomůže identifikovat zajímavé lokality, které pak ověří přímo v terénu.
Severokorejská média informovala, že u příležitosti říjnového 70. výročí založení Korejské strany práce vypustí na oběžnou dráhu několik satelitů. Nebude to poprvé – KLDR už za sebou pár podobných startů má. Pokud k vypuštění satelitů skutečně dojde, povede to nepochybně k vyostření napětí na Korejském poloostrově. Kosmický program Severní Koreje je totiž považován za pouhou zástěrku; ve skutečnosti prý slouží k testování raket dlouhého doletu.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 38/2015, 19. září.
