Chaos kolem Pluta a nový australopiték
Neznámá sopka na bavorsko-české hranici, objev gotické chodby pod hlavním nádvořím Karlštejna a rekordní start vylepšeného urychlovače LHC.
Nedaleko bavorské obce Neualbenreuth u hranic s Českou republikou zkoumali němečtí geologové záhadnou kruhovou strukturu o průměru 300 metrů. Vrty hluboké až 100 metrů vynesly na světlo vulkanické sklo a prokázaly, že struktura je pozůstatkem sopečného kráteru, z něhož vytékala láva ještě před 200 tisíci lety, což je z geologického hlediska jen mžik. Odborné analýzy svědčí o tom, že v době erupce byla tamní krajina holá, bez lesního porostu.
V Afaru na severu Etiopie se našly pozůstatky dosud neznámého australopitéka. Autoři studie, vydané časopisem Nature, jej pojmenovali Australopithecus deyiremeda. Části jeho lebky a také zuby jsou staré necelé tři a půl milionu let. Objev má i své kritiky. Ti poukazují na skutečnost, že podobných objevů bylo v minulosti více; nakonec však byly odvolány a pozůstatky v rámci vnitrodruhové variability přičleněny k již popsaným druhům.
O tom, že k nečekaným nálezům může dojít i na notoricky známých lokalitách, svědčí nedávný objev gotické spojovací chodby z přelomu 15. a 16. století pod hlavním nádvořím hradu Karlštejna. Odborníci sice o existenci podzemních prostor tušili, mysleli si však, že jsou mladší – a už vůbec nečekali, v jak dobrém budou stavu. Klenutá chodba, z níž se dochoval úsek dlouhý osm až deset metrů, zřejmě spojovala suterén boční hradní budovy a purkrabství.
Po dvouleté odstávce byl znovu úspěšně nastartován největší urychlovač částic na světě Large Hadron Collider, zkráceně LHC, který se nachází v kruhovém tunelu pod švýcarsko-francouzskou hranicí nedaleko Ženevy. Vylepšené zařízení teď poběží v nepřetržitém provozu, 24 hodin denně. Už se v něm podařilo uskutečnit srážky částic o rekordní síle 13 teraelektronvoltů, což je zhruba dvojnásobek výkonu urychlovače před výlukou.
Trpasličí planeta Pluto se systémem svých měsíců dává astronomům zajímavý obrázek toho, jak se mohou chovat oběžnice dvojhvězd. Pluto s měsícem Charonem jsou totiž v podstatě binárním objektem, jehož dvě složky krouží kolem společného těžiště. Proměnlivé gravitační pole, jež společně vytvářejí, působí na oběžné dráhy dalších čtyř malých měsíčků. K jejich chaotičnosti přispívá i skutečnost, že měsíčky nejsou kulaté, ale spíše šišaté.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 23/2015, 6. června.
