Chřástalové s vysílačkou a superrychlý dalekohled z Ondřejova
Nová chodba v Býčí skále, amsterodamská zoo s mikroorganismy a hledání slavných vraků – Erebus a Santa Maria.
Jeskyně Býčí skála v Moravském krasu odkryla další tajemství. Speleologové tam při výzkumu zavaleného jeskynního komínu pronikli do dosud neznámých prostor. Nově objevená, sto metrů dlouhá chodba s bohatou krápníkovou výzdobou a dvěma propastmi končí velkým dómem, širokým sedm a dlouhým dvacet metrů. Chodba dostala název Kočárová, podle cesty, která vede po povrchu nad ní; vinou opadávání kamenů je pro návštěvníky dost nebezpečná.
Batůžky s vysílačkami nenosí jen čápi. Čeští a bavorští vědci jimi během tří let vybavili jedenáct chráněných ptáků chřástalů, o jejichž skrytém životě se mnoho neví. Letos sledují čtyři samce ze Šumavy a Českého lesa, kteří se na přelomu srpna a září přes Maďarsko a Balkán vydali na svá africká zimoviště. Dva jsou zatím v Evropě, druzí dva už doletěli do Súdánu; jeden z nich cestou dokonce navštívil saúdskoarabskou Mekku, svaté město islámu.
Až dvě třetiny veškeré živé hmoty na Zemi tvoří podle odborníků mikroorganismy. V nizozemském Amsterodamu nedávno otevřeli jejich „interaktivní zoo“. Většina prostor Muzea Micropia vypadá jako laboratoř s řadami mikroskopů, napojených na obrazovky, kde můžete sledovat zvětšený život nepatrných tvorů, bez kterých bychom v řadě případů vůbec nemohli existovat. Každé dospělé lidské tělo si jich v sobě nese zhruba jeden a půl kilogramu.
Lodní vrak, objevený u pobřeží ostrova Krále Williama na severu Kanady, vědci identifikovali jako Erebus – vlajkovou loď výpravy kapitána Johna Franklina, ztracené v Arktidě roku 1846… Pracovníci UNESCO zase zkoumali vrak u pobřeží Haiti, považovaný badatelem Barrym Cliffordem za loď Santa Maria, potopenou na první Kolumbově cestě roku 1492. Podle nich jde o vrak z přelomu 17. a 18. století. Americký badatel s tím ovšem nesouhlasí.
Na hvězdárně v Ondřejově u Prahy byl uveden do provozu nový, robotický dalekohled, který může sledovat rychlé změny na obloze, a to díky tomu, že se za jedinou sekundu dokáže otočit o celých 90 stupňů. Je ho proto možné využít např. pro sledování jasných meteorů, které se na obloze objevují nečekaně a rychle také mizí. Dalekohled je výrobkem české firmy. Jedná se vlastně o zkušební prototyp, podle odborníků jediný svého druhu na světě.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 41/2014, 11. října.
