Chystané analýzy lidských kostí z Mladečských jeskyní a zvětšené Pluto
Další transport koní Převalského do Mongolska, sokolí hnízda na severu Čech a tajemný šifrovaný text z ruského Baltijsku.
Pražská zoo dopravila začátkem července do chráněné oblasti Gobi B v Mongolsku další čtyři klisny koně Převalského. Celkem tam převezla už 19 koní – nejen z vlastního chovu, ale také z Německa nebo Maďarska. Pracovníci zoo mají také v plánu přesunout do oblasti Gobi B, kde je přírodní prostředí nejpodobnější tomu, v němž koně Převalského před svým vyhubením ve volné přírodě původně žili, několik koní z mongolského národního parku Chustaj Nurú. Sledujte stránky projektu Návrat divokých koní.
V roce 2012 byly na komíně cementárny v Čížkovicích na Litoměřicku instalovány dvě speciální budky; v jedné z nich letos poprvé zahnízdil pár ohrožených sokolů stěhovavých a úspěšně vyvedl tři mláďata. Pracovníky cementárny a ornitology to pochopitelně těší – v naší přírodě žije jen asi 75 párů sokolů. Šest z nich letos zahnízdilo v Ústeckém kraji. Kromě Čížkovic třeba také v areálu chemičky v Záluží nebo v Národním parku České Švýcarsko.
Známý švédský paleogenetik Svante Pääbo bude vůbec poprvé analyzovat genetickou informaci z kostí rané formy moderního člověka, nalezených v roce 1882 v Mladečských jeskyních na Moravě. Jsou staré 35 tisíc let a Přírodovědné muzeum ve Vídni, kde se dnes nacházejí, dosud odebrání vzorků k analýze odmítalo. Antropologové především s napětím čekají, jak velký bude v genetické výbavě mladečských lidí podíl neandrtálské DNA.
V ruském městě Baltijsk na Viselské kose při pobřeží Baltu v Kaliningradské oblasti našli plynaři v zemi obyčejnou hnědou láhev s korkovou zátkou, zalitou voskem. Uvnitř byl papír ze školního sešitu s nesrozumitelným textem psaným krasopisnou latinkou. Některá písmena odkazují na francouzštinu, jiné litery jsou německé. Baltijsk, dříve Pillau, patřil až do druhé světové války právě Německu. Tajemný šifrovaný text dosud nikdo nerozluštil.
Jedním z prvních výsledků sondy New Horizons, která nedávno prolétla kolem Pluta, je zpřesnění rozměrů této trpasličí planety. Pluto má v průměru asi o 80 kilometrů víc, než vědci dosud předpokládali – zhruba 2370 kilometrů. Současně to znamená, že Pluto má nižší hustotu, než se čekalo; pravděpodobně je více ledové, než kamenné. Odhadovaný průměr největšího Plutova měsíce Charonu sonda naproti tomu potvrdila – měří 1208 kilometrů.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 30/2015, 25. července.
