Chytří šimpanzi dobře házejí, ropuchy vytuší zemětřesení

Šimpanz - ilustrační fotoFoto: ZOO Liberec

Bílými střechami proti globálnímu oteplování, archeologické objevy ze zámeckého návrší v Litomyšli, Fobos-Grunt a schovávaná se Sluncem.

Proces oteplování Země by mohlo přibrzdit odrážení části slunečního záření zpět do vesmíru. Díky zvláštním opatřením by se prý globální teploty rychle vrátily na úroveň před průmyslovou revolucí. Budeme jednou opravdu natírat střechy na bílo, vypouštět oxid siřičitý do stratosféry a rozhánět mraky mořskou vodou místo řešení příčin? Vedlejšími účinky podobného inženýrství se zatím zjevně nikdo nezabýval. 

Podle vědců z Emoryho univerzity v Atlantě jsou mezi šimpanzi nejchytřejší a nejšikovnější ti, kteří vrhají předměty a dobře se strefují. Ať už házejí kameny a nebo trusem, rentgenové vyšetření jejich mozku prokázalo, že mají nejlépe vyvinuté motorické funkce a snad i řečové centrum. Přesné vrhání vyžaduje dobrou koordinaci pohybu. Podle vědců jde o způsob komunikace – jakousi „předzvěst“ rozvoje řeči. 

Zemská kůra před zemětřesením patrně uvolňuje nabité částice, které reagují s podzemní vodou. Živočichové, kteří v její blízkosti žijí, jsou na změny složení vody citliví. V roce 2009 zkoumala americká bioložka Rachel Grantová kolonii ropuch u italské Aquily. Náhle, během tří dnů, žáby zmizely a Aquilu postihlo silné zemětřesení. Vědci zkoumají, jak jim zvířata mohou pomoci s předpovídáním podobných událostí. 

Při záchranném výzkumu na zámeckém návrší v Litomyšli našli archeologové mnoho zajímavého. Třeba zbytky gotické katedrály nebo městských hradeb z 15. století a spoustu předmětů – zlomky keramiky, kachlů, podlahových krytin nebo lidských kostí. K méně obvyklým nálezům patří psací brky, osobní poznámky, výpisy z knih a účetní knihy řádu piaristů, který na návrší sídlil, měl tam své školy i chrám. 

Astrofotografovi Ralfu Vandenbergovi se podařilo vyfotografovat ruskou sondu Fobos-Grunt, která místo cesty k Marsu stále krouží kolem Země. Snímky ukázaly, že je špatně orientovaná – Slunce na ni svítí z boku. Panely solárních baterií tak vyrábějí energii jen občas, v závislosti na rotaci sondy. Proto se někdy nečekaně ozve a jindy zase odmlčí. Je skoro jisté, že spadne na Zemi. Nejpozději v únoru.

Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 50/2011, 10. – 16. prosince.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.

Archiv rubriky