Číňané, odvrácená strana Měsíce a tři biliony stromů
Nová tři mláďata ohroženého nosorožce jávského, monitoring šelem (nejen) v Jeseníkách a archeologické objevy ve vyschlých polských řekách.
Časopis Nature uveřejnil studii amerických vědců, kteří na základě satelitních snímků, počítačových simulací a terénních pozorování odhadli, že na zeměkouli rostou asi tři biliony stromů – to je zhruba osmkrát víc, než se dosud předpokládalo. Necelá polovina stromů roste v tropických oblastech, kde se také nacházejí nejrozsáhlejší zalesněná území. Nejhustší jsou však lesy v subarktických regionech na severu Ruska, Skandinávie a severní Ameriky.
V indonéském národním parku Ujung Kulon na ostrově Jáva zaznamenali přírodovědci díky skrytým kamerám přítomnost tří mláďat kriticky ohroženého nosorožce jávského. Narodila se někdy mezi dubnem a červencem letošního roku třem různým matkám a podle odborníků prý vypadají zdravě. Počet divoce žijících nosorožců jávských se tak zvýšil z 57 na 60 kusů. Je to vyšší nárůst než loni, kdy se na Jávě narodilo jediné nosorožčí mládě.
Ochránci přírody budou v Jeseníkách mapovat výskyt velkých šelem a kočky divoké. Na vybraná místa umístí fotopasti a budou také provádět genetické analýzy vzorků nalezeného trusu nebo srsti. Cílem je věrohodně prokázat přítomnost velkých predátorů, kteří se na sledovaném, souvisle zalesněném území, plném skalnatých hřebenů, běžnými metodami stopují jen těžko. Přírodovědci tuší, že tam velké šelmy žijí, ale nezvratné důkazy nemají. Další informace najdete na webu Monitoring šelem.
Neobvykle nízká hladina vodních toků pomohla polským archeologům objevit na jejich dně řadu zajímavostí. Přímo v srdci Varšavy se v řece Visle skrývaly fragmenty architektonických prvků, soch, ale také zbytky starých mostů, vraky lodí a keramika ze 7. až 4. století před Kristem. Řeka Bzura odhalila trosky sovětského vojenského letadla z druhé světové války a v řece San našli malou hlídkovou loď z první světové války, i s puškami a nákladem munice.
V roce 2017 má na Měsíci přistát čínská sonda, která z povrchu odebere vzorky a vrátí se s nimi na Zemi. Na rok 2020 plánují Číňané další ambiciózní misi – přistání automatické sondy na odvrácené straně Měsíce. O to se zatím nikdo nepokusil. Sonda by měla zkoumat tamní geologické podmínky a dodat první informace, které by mohly posloužit při uvažované výstavbě velkého radioteleskopu, chráněného před radiovým šumem ze Země.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 37/2015, 12. září.
