Objevy a události24. září  2016 v 18:10  

Čistička pro perlorodky a nejpodrobnější mapa Mléčné dráhy

Perlorodka na dně řeky - Foto: Ľubomír Smatana

Perlorodka na dně řekyFoto: Ľubomír Smatana

Meteorologové v obklíčení medvědy, gotický trezor Pernštejnů a druhá čínská experimentální laboratoř na oběžné dráze.

Meteorologové z ruské polární stanice na ostrově Trojnoj v Karském moři byli od léta v obležení ledními medvědy, informovala na svém webu ruská federální hydrometeorologická služba Rosgidromet. Sedm dospělých samic u chaty i nocovalo a pětice vědců tak byla často odsouzena k domácímu vězení. Medvědice vyrabovaly skladiště, zabily jednoho ze dvou hlídacích psů a odehnal je až vrtulník, který meteorologům přivezl zásobu poplašné munice. Podle zoologů by jinak medvědi odešli zřejmě až za měsíc, kdy kolem ostrova zamrzne moře. Ostrov Trojnoj je největší ze skupiny ostrovů Izvěstij CIK

V Arnoštově na Prachaticku vybudovali čističku odpadních vod, z níž do řeky Blanice odtéká tak čistá voda, že by ji mohli pít i kojenci. Je totiž vybavena technologií, založenou na tlakové filtraci přes speciální membrány. Výstavba čističky je součástí projektu na záchranu kriticky ohrožené perlorodky říční. V českých řekách žije v současnosti už jen kolem 10 tisíc těchto mlžů, většina právě v Blanici, mezi Arnoštovem a Husineckou přehradou. 

Astrometrická družice Gaia - Foto:  ESA

Astrometrická družice GaiaFoto:  ESA

Pod kaplí Tří králů na zámku v Pardubicích, kde sídlí Východočeské muzeum, je ukryt pozdně gotický trezor Pernštejnů. Čtyři a půl metru dlouhá truhla s železnými pásy, petlicí a zámky se nachází za několikerými dubovými dveřmi a není jasné, jak se tam dostala. Buď ji sestavili přímo na místě, nebo tam byla vsunuta otvorem ve zdi parkánového příkopu, který pak zedníci zazdili. Trezor byl na přelomu září a října zpřístupněn objednaným zájemcům

Jednu miliardu a sto padesát milionů hvězd obsahuje dosud nejpřesnější trojrozměrná mapa naší galaxie Mléčné dráhy, kterou sestavili odborníci z Evropské kosmické agentury na základě údajů teleskopu Gaia. Tato astrometrická observatoř se nachází zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země a pracovat by měla až do roku 2018. Ani zdaleka se jí však nepodaří sečíst a zaměřit všechny hvězdy naší Galaxie. Těch je ve skutečnosti přibližně 100 až 200 miliard. 

15. září vypustili Číňané do vesmíru v pořadí již druhou vesmírnou experimentální laboratoř Tchien-kung 2. Ze střediska Ťiou-čchüan na severu Číny ji vynesla raketa Dlouhý pochod 7. V říjnu se k laboratoři vydá kosmická loď Šen-čou 11 se dvěma kosmonauty, kteří by měli na její palubě strávit asi měsíc. Experimentální pobyt je další fází příprav regulérní trvale obydlené čínské orbitální stanice, která by měla být v provozu nejpozději v roce 2022. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 39/2016, 24. září. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas