Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Fotografie sluneční korony od Miloslava Druckmüllera a jeho týmu jsou zcela unikátní. - Foto: Miloslav Druckmüller

Fotografie sluneční korony od Miloslava Druckmüllera a jeho týmu jsou zcela unikátní.Foto: Miloslav Druckmüller

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Na Dívčích hradech na pražském Děvíně by se už za dva roky měli prohánět koně Převalského z pražské zoo. Areál, využívaný jako pole, poskytl zahradě pražský magistrát. Vyroste tam ohrada a zázemí pro divoké koně, které pražská zoo chová od 30. let, vede jejich plemennou knihu a úspěšně je vrací do přírody, kde před časem vyhynuli. Oblast Dívčích hradů se podle odborníků do jisté míry podobá mongolské stepi, kde jsou koně Převalského doma. 

Vlčí smečce, která už čtvrtým rokem žije v oblasti Máchova kraje na Českolipsku, se stále dobře daří. Stejně jako loni i letos přivedli vlci na svět čtyři mláďata. Vlčata, narozená v minulých letech, už podle odborníků zřejmě smečku opustila a vydala se hledat nová teritoria. Kam? Těžko říci… Migrující vlci jsou schopni v krátkém čase překonat i skutečně velké vzdálenosti. Možná odešli do německé Lužice, možná do Brd, Krušných hor nebo na Šumavu. 

Vlčata zachycená fotopastí na Broumovsku (ilustrační snímek) - Foto:  Hnutí Duha

Vlčata zachycená fotopastí na Broumovsku (ilustrační snímek)Foto:  Hnutí Duha

Už pojedenácté se vydává tým brněnského matematika a odborníka na matematické zpracování digitálních fotografií Miloslava Druckmüllera za slunečním zatměním. To nastane 21. srpna, kdy pás totality přejde přes území celých Spojených států amerických. Vědci budou zatmění zaznamenávat poprvé na pěti stanovištích zároveň. Následná analýza snímků by měla umožnit detailní diagnostiku zářícího okolí Slunce, tedy sluneční korony, v nebývalém rozlišení. 

Výbuchy supernov vyvrhují do vesmíru ohromné množství hmoty, která často uniká ze svých původních galaxií a prostřednictvím silného galaktického větru se šíří do dalších částí kosmického prostoru. Počítačové modely vývoje vesmíru podle amerických astrofyziků napovídají, že i velká část hmoty naší vlastní galaxie, snad až polovina, vznikla původně jinde, stovky tisíc světelných let daleko. A to se týká i hmoty, z níž jsme složeni my – lidé. 

Írán podle tvrzení tamních vědců koncem července úspěšně otestoval novou nosnou raketu Simorgh, která je schopna na oběžnou dráhu vynést satelit o hmotnosti až 250 kilogramů. Tento čin se však nesetkal s kladnými reakcemi západních států v čele s USA, které se obávají, že kosmická technologie může být Íránci využita k odpalování bojových hlavic. Ti to pochopitelně popírají, nabízejí dokonce spolupráci a sdílení vědeckých poznatků ze satelitů. Start Simorghu by byl už pátým úspěšný startem íránské družice. Jak ale píše web Kosmonautix.cz, na orbitě zatím není katalogizován žádný objekt, který by mohl být novou družicí. Buď raketa selhala, nebo šlo o suborbitální let, který oběžné dráhy nedosáhl. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 32/2017, 5. srpna.
 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace