Další meteorit s rodokmenem a pustý ostrov zavalený plasty

20. květen 2017

Rákosník z Droužkovic ulovený v Jemenu, rekonstrukce vzhledu šamanky z Dolních Věstonic a budoucí aktivity pražského Národního muzea v Sýrii.

Zní to nesmyslně, ale je to skutečně tak – nejvyšší koncentrace plastového odpadu na světě je na jednom z nejodlehlejších míst naší planety. Neobydlený Hendersonův ostrov ze skupiny Pitcairnových ostrovů v jižním Pacifiku má tu smůlu, že leží přímo na konci obřího víru mořských proudů, které odpad unáší. Jeho pláže podle vědců pokrývá odhadem více než 17 tun plastů, z velké části rozpadlých na miniaturní částečky milimetrových rozměrů.

Rákosník zpěvný, kroužkovaný v červenci roku 2014 v Droužkovicích u Chomutova, byl nedávno uloven u města Sayhut v Jemenu na jižním pobřeží Arabského poloostrova, informuje na svém facebooku Kroužkovací stanice Národního muzea. Velká hejna rákosníků, kteří právě v květnu při své cestě na sever přes území Jemenu protahují, bývají vítaným zdrojem obživy pro mnoho chudých Jemenců, sužovaných vleklým válečným konfliktem.

Návštěvníci brněnského pavilonu Anthropos mohou čerstvě obdivovat rekonstrukci vzhledu tzv. šamanky z Dolních Věstonic, která žila asi před 30 tisíci lety a jejíž hrob objevil v roce 1949 archeolog Bohuslav Klíma. Žena měla po úrazu z dětství deformovanou tvář, což ji podle odborníků mohlo předurčit k významné roli ve spirituální sféře společnosti. Model je pojat velmi realisticky – je ze silikonu, doplněný skutečnými vlasy a skleněnýma očima.

Rákosník zpěvný

Pražské Národní muzeum se bude podílet na záchraně archeologických a historických artefaktů v Sýrii; příslušná dohoda byla podepsána 15. května. Zahrnuje materiální podporu přímo na místě, konzervaci a restaurování cenných předmětů v restaurátorských dílnách muzea i školení syrských odborníků. V plánu jsou také semináře, konference a tematické výstavy. Muzeum se podobným způsobem angažuje i v Súdánu, Afghánistánu nebo Alžírsku.

Astronomům z Ondřejova se v březnu nečekaně přihlásil hledač Miroslav Maršík, který loni v létě objevil jediný známý úlomek meteoritu, spadlého 17. května 2016 u Hradce Králové. Kámen s černou kůrou váží 134 gramy a je pozůstatkem tělesa o hmotnosti zhruba 90 kg, jehož průlet v podobě bolidu zaznamenaly kamery Evropské bolidové sítě. Je teprve pátým meteoritem u nás, pro který mohli vědci spočítat jeho přesnou dráhu ve sluneční soustavě. Nálezce se astronomům přihlásil s velkým časovým odstupem, protože se bál, že mu kámen zabaví. Nálezy meteoritů však u nás žádný zákon neupravuje, takže kámen patří tomu, kdo ho objeví. Pokud jej ale nezapůjčí odborníkům k provedení analýz, nedostane příslušnou certifikaci, čímž se podstatně sníží hodnota kamene – vědecká i ta komerční. Je dobře, že se hradecký kámen nakonec k odborníkům dostal.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 21/2017, 20. května.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio