Další vikinská osada na Newfoundlandu a nový ruský kosmodrom

Vikingská loď z 9. století (Viking Ship Museum, Oslo). Ilustrační foto - Foto:  Kim Walker, Robert Harding/Corbis

Vikingská loď z 9. století (Viking Ship Museum, Oslo). Ilustrační fotoFoto:  Kim Walker, Robert Harding/Corbis

Úspěšní nanduové v severoněmecké přírodě, první náš rosomák z brněnské zoologické zahrady a zdravé návyky templářských rytířů.

V rezervaci Schaalsee na severu Německa byste při troše štěstí mohli zažít nečekané setkání. Ve volné přírodě tam žije více než 120 nanduů pampových. Nanduové jsou menší příbuzní afrických pštrosů, původem z Jižní Ameriky. Základ severoněmecké populace položilo několik jedinců, kteří před 16 lety uprchli ze špatně oplocené chovatelské stanice u města Lübeck. Se zimou se podle zoologů nanduové dovedou vyrovnat, přibývá jich a rychle se šíří. 

V brněnské zoo odchovali vůbec prvního českého rosomáka. Na mládě čekali dlouhých šest let – mláďata rosomáků se totiž rodí většinou až tehdy, když je v páru samec starší osmi let. Proč to tak je, nikdo neví. Rosomáci jsou největší lasicovité šelmy, jejichž domovem je sever Eurasie. V přírodě jich velmi ubylo a tak evropské zoo před 22 lety vytvořily pro rosomáky záchranný program, do kterého se zapojilo 13 zoologických zahrad. 

Nandu pampový - detail hlavy - Foto: Pavel Vlček, Zoo Ostrava

Nandu pampový - detail hlavyFoto: Pavel Vlček, Zoo Ostrava

Templáři, příslušníci jednoho z nejznámějších křesťanských rytířských řádů středověku, se dožívali na svou dobu vysokého věku – přes 60 let. Podle výzkumu italských vědců to bylo díky přísným hygienickým a stravovacím předpisům, které byly součástí řeholních pravidel, sepsaných roku 1128 Bernardem z Clairvaux. Templáři jedli málo masa, ale hodně zeleniny, ryby, sýr, olivový olej a čerstvé ovoce. Víno pili jen střídmě a velmi dbali na hygienu při jídle. 

Letecké snímkování přineslo možná objev druhé vikinské osady na kanadském Newfoundlandu. Zbytky té první se našly v roce 1960 u obce L'Anse aux Meadows. Archeologické sondáže podezřelého místa o 480 kilometrů jižněji odkryly základy stěn z rašeliny a stopy po typicky vikinských metalurgických aktivitách – hlavně popel a bahenní rudu. Radiokarbonové datování prozradilo, že nálezy pocházejí z doby kolem roku 1000. 

Nový ruský kosmodrom Vostočnyj na Dálném východě bude pokřtěn 27. dubna, v rámci oslav 55. výročí startu Jurije Gagarina. Raketa Sojuz 2.1a vynese na oběžnou dráhu tři výzkumné družice. Kosmodrom Vostočnyj se začal budovat v roce 2010, aby se snížila závislost ruské kosmonautiky na kosmodromu Bajkonur, dnes na území Kazachstánu. Další ruský kosmodrom Pleseck se nachází za polárním kruhem a slouží především armádě. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 15/2016, 9. dubna.  

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas