Objevy a události18. března  2017 v 18:10  

Fluoreskující amazonské rosničky a socha faraona z káhirského slumu

Rosnička tečkovaná (Hypsiboas punctatus), žabka z amazonského pralesa - Foto: John Sullivan,  licence CC BY-NC 4.0

Rosnička tečkovaná (Hypsiboas punctatus), žabka z amazonského pralesaFoto: John Sullivan, licence CC BY-NC 4.0

Neandrtálci jako vegetariáni a léčitelé, středověké dřevěné misky v odpadní jímce v Chebu a nábor kosmonautů k letům na nové ruské lodi Eněrgija.

Rosničky tečkované (Hypsiboas punctatus), malé světle zelené žabky s načervenalými skvrnkami původem z amazonského pralesa, při nasvícení UV zářením zeleně světélkují. Biologové z muzea přírodních věd v argentinském Buenos Aires na to přišli zcela náhodou. Jedná se o tzv. fluorescenci – jakmile se vypne zdroj záření, světélkování žabek ustane. K čemu je rosničkám dobré, vědci netuší. Snad by podle nich mohlo hrát nějakou roli ve vzájemné komunikaci. 

Na univerzitě v australském Adelaide zkoumali vzorky DNA z pozůstatků zubního plaku tří neandrtálců. Zjistili, že jedinec z Belgie si k nosorožčímu masu přilepšoval ovocem, zuby dvou španělských neandrtálců svědčí o konzumaci mechu, piniových oříšků a hub, mj. plísní z rodu Penicillium, ale také topolové kůry, která obsahuje kyselinu acetylsalicylovou – tedy aspirin. Jestli se takhle neandrtálci léčili záměrně, o tom se můžeme jen dohadovat. 

Psammetik I., faraon pozdní egyptské 26. dynastie, uctívá boha slunce. Reliéf z hrobky správce Pabasy v Thébách - Foto:  Neithsabes, Wikimedia, licence Public domain

Psammetik I., faraon pozdní egyptské 26. dynastie, uctívá boha slunce. Reliéf z hrobky správce Pabasy v ThébáchFoto:  Neithsabes, Wikimedia, licence Public domain

Egyptští a němečtí archeologové vykopali v chudinské čtvrti Káhiry části sochy, která podle jejich prvních odhadů mohla patřit slavnému faraonu Ramessi II., vládnoucímu Egyptu před 3000 lety. V místech nálezu sochy stávalo starověké město Heliopolis s velkým slunečním chrámem, zničeným za časů antiky. Jak se však nakonec ukázalo, ve skutečnosti se zřejmě jedná o sochu faraona Psammetika I., který vládl asi o 600 let později. Pokud se to potvrdí, půjde o největší sochu z egyptského Pozdního období, jaká kdy byla nalezena. Nově objevená křemencová skulptura se po restaurování docela jistě stane významným exponátem v nově budovaném Velkém egyptském muzeu. 

Při záchranném výzkumu středověké jímky v Provaznické ulici v centru Chebu objevili archeologové mimo jiné větší množství dřevěných misek a dalšího nádobí. Předměty z organických materiálů se dochovaly díky vysoké hladině spodní vody, která zabránila přístupu vzduchu a tedy i rozkladu. Z pramenů je známo, že skládané i soustružené dřevěné misky byly ve středověku běžným spotřebním zbožím; do dneška se jich však dochovalo jen málo. 

Ruská kosmická agentura Roskosmos zahájila nábor nových kosmonautů. Hledá se šest až osm ruských občanů, kteří budou někdy po roce 2019 zalétávat novou ruskou kosmickou loď Feděracija. Budou s ní létat k Mezinárodní vesmírné stanici ISS a někteří z nich, podle činovníků Roskosmosu, jako první Rusové vkročí i na povrch Měsíce. Vývoj lodi Feděracija byl zahájen v roce 2009. Na oběžnou dráhu ji má vynášet raketa Angara. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 12/2017, 18. března.  

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace