Fosilie klisny s nenarozeným hříbětem a modré nebe na Plutu
Ryby v labské vodě, projekt satelitního sledování chřástalů a Tutanchamonova pohřební maska v péči restaurátorů.
V Labi dnes žije více než sto druhů ryb, které v něm ještě před 25 lety nežily, nechal se slyšet předseda Mezinárodní komise pro ochranu Labe Helge Wendenburg. Je to hlavně díky tomu, že se kvalita labské vody za uplynulé čtvrtstoletí zásadně zlepšila. Došlo k odstranění starých ekologických zátěží a přibylo také čističek odpadních vod. Podle odborníků však situace stále ještě není ideální. Labe dnes zamořují především zemědělská hnojiva.
Jen jediný z dvanácti chřástalů polních, které v minulých čtyřech letech čeští a bavorští vědci vybavili satelitními vysílačkami, se dokázal vrátit ze svého afrického zimoviště. Místo Českého lesa si pro svůj letní pobyt zvolil Itálii. Pár dní poté, co se letos vydal na další cestu do Afriky, se však jeho signál odmlčel. I přesto získali ornitologové spoustu informací o dosud málo známém životě chřástalů. V budoucnu snad pomohou k jejich lepší ochraně. (Aktuality o chřástalím projektu najdete na stránkách ZOO Plzeň.)
Fosilie klisny miniaturního prakoně rodu Eurohippus, objevená před patnácti lety u obce Messel nedaleko německého Darmstadtu, má ve svých útrobách nenarozené hříbě. Našlo se nedávno při rentgenovém průzkumu; je dlouhé 12,5 centimetru a chybí mu jen hlava. Dochovaly se dokonce zbytky jeho měkkých tkání, včetně placenty a matčiny dělohy. Nález starý 48 milionů let je významným příspěvkem k poznání vývoje rozmnožovacího ústrojí savců. (Původní článek o objevu vyšel v časopise PLoS ONE.)
Jeden z nejslavnějších exponátů Egyptského muzea v Káhiře, pohřební maska faraona Tutanchamona, opustila svou vitrínu a nachází se teď v péči německých a egyptských restaurátorů. Z masky totiž neznámo kdy upadly vousy, které kdosi narychlo a poněkud nevhodně přilepil epoxidem. Přišlo se na to před rokem, kdy také egyptské Státní ministerstvo pro památky oznámilo, že lepidlo bude co nejdříve odstraněno a maska restaurována.
Na Zemi dorazily první barevné snímky atmosféry Pluta, pořízené sondou New Horizons nedlouho po průletu, kdy kotouč trpasličí planety zastínil Slunce. Ukázalo se, že atmosféra je modrá – stejně jako na Zemi, i na Plutu se sluneční záření rozkládá na drobných částečkách, které jsou v ní rozptýlené. Vědci však upozorňují, že na povrchu Pluta by se obloha zřejmě jevila modrá jen při horizontu, kde pohled proniká silnější vrstvou plynů, než v nadhlavníku (viz oficiální stránky mise na webu NASA).
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 42/2015, 17. října.
