Hatzegopteryx jako lovec dinosaurů a krásné Saturnovy prstence

Hatzegopteryx, obří pterosaurus z území Rumunska, dorůstal velikosti dnešní žirafy a pravděpodobně se živil dinosaury - Foto: Mark Witton,  CC BY-SA 4.0

Hatzegopteryx, obří pterosaurus z území Rumunska, dorůstal velikosti dnešní žirafy a pravděpodobně se živil dinosauryFoto: Mark Witton, CC BY-SA 4.0

Mývalové na Českolipsku, saccorhytové nejstaršími předky člověka a analýza sovích vývržků z hrobky v Abúsíru.

Vlkům, kteří žijí v okolí Doks, se dobře daří. Přírodovědci získali během zimy spoustu jejich videozáznamů z ukrytých fotopastí a na řadě míst objevili také vlčí stopy. Kromě nich zde však letos poprvé našli i stopy nevítaného vetřelce – mývala severního, uvádí zpravodajský server Ekolist.cz. Jde o zavlečený invazní druh původem ze Severní Ameriky, který rád a dobře šplhá po stromech, takže se může stát velkou hrozbou pro hnízdící ptáky. Odborníci doufají, že si právě vlci s mývalem poradí. 

Mezinárodní tým paleontologů objevil v centrální části Číny 540 milionů let staré zkamenělé pozůstatky asi 40 saccorhytů; svůj objev vědci publikovali koncem ledna v magazínu Nature. Mikroskopičtí tvorové jsou nejstaršími známými zástupci živočišné skupiny druhoústých. Stojí tedy na počátku vývoje, který končí u dnešního člověka. Saccorhytus žil na mořském dně a v poměru ke zbytku těla měl obrovská ústa. Kuželovité výrůstky na jeho souměrném těle jsou snad jakési primitivní žábry. 

Měsíček Daphnis v zajetí Saturnových prstenců - Foto:  NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Měsíček Daphnis v zajetí Saturnových prstencůFoto:  NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute

Na území dnešního Rumunska žil na konci druhohor obří ptakoještěr hatzegopteryx. Jeho lebka měřila tři metry a rozpětí křídel bylo více než jedenáctimetrové. Rumunsko bylo v té době ostrovem v rozlehlém moři Tethys; obývali jej i trpasličí dinosauři, z nichž ti největší dorůstali velikosti dnešního osla. Paleontologové podle stavby lebky a obratlů soudí, že hatzegopteryxové byli vrcholovými predátory ostrovního ekosystému a dinosaury lovili. 

V jedné z hrobek v egyptském Abúsíru objevili naši badatelé před časem dobře dochované vývržky sovy pálené. Z archeologických souvislostí vyplývá, že sova hledala úkryt v pohřební komoře během 8. až 4. století př. Kr. Analýza vývržků ukázala, že soví kořistí byly tehdy především myši a krysy, ale také bělozubky a žáby, o které je už současná strava sovy pálené v Egyptě ochuzena. Podle vědců to zřejmě souvisí se změnami životního prostředí.  

Americká sonda Cassini má letos před sebou poslední část své vědecké mise u Saturnu, která ji v dubnu zavede mezi planetu a vnitřní okraje jejích prstenců a skončí pádem do husté atmosféry. V současnosti posílá sonda na Zemi nádherné fotografie prstenců s rozlišením až 550 metrů, které si můžete prohlédnout třeba na webu NASA. Kromě toho sonda fotografovala i měsíce Daphnis a Pandora, které se v oblasti prstenců pohybují. Ze sondy Cassini určitě přijde ještě spousta dalších obrázků. Je to jedna z nejúspěšnějších sond v historii kosmonautiky. Na svou cestu se vydala v roce 1997. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 6/2017, 4. února. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Soutěže

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace