Hatzegopteryx jako lovec dinosaurů a krásné Saturnovy prstence
Mývalové na Českolipsku, saccorhytové nejstaršími předky člověka a analýza sovích vývržků z hrobky v Abúsíru.
Vlkům, kteří žijí v okolí Doks, se dobře daří. Přírodovědci získali během zimy spoustu jejich videozáznamů z ukrytých fotopastí a na řadě míst objevili také vlčí stopy. Kromě nich zde však letos poprvé našli i stopy nevítaného vetřelce – mývala severního, uvádí zpravodajský server Ekolist.cz. Jde o zavlečený invazní druh původem ze Severní Ameriky, který rád a dobře šplhá po stromech, takže se může stát velkou hrozbou pro hnízdící ptáky. Odborníci doufají, že si právě vlci s mývalem poradí.
Mezinárodní tým paleontologů objevil v centrální části Číny 540 milionů let staré zkamenělé pozůstatky asi 40 saccorhytů; svůj objev vědci publikovali koncem ledna v magazínu Nature. Mikroskopičtí tvorové jsou nejstaršími známými zástupci živočišné skupiny druhoústých. Stojí tedy na počátku vývoje, který končí u dnešního člověka. Saccorhytus žil na mořském dně a v poměru ke zbytku těla měl obrovská ústa. Kuželovité výrůstky na jeho souměrném těle jsou snad jakési primitivní žábry.
Na území dnešního Rumunska žil na konci druhohor obří ptakoještěr hatzegopteryx. Jeho lebka měřila tři metry a rozpětí křídel bylo více než jedenáctimetrové. Rumunsko bylo v té době ostrovem v rozlehlém moři Tethys; obývali jej i trpasličí dinosauři, z nichž ti největší dorůstali velikosti dnešního osla. Paleontologové podle stavby lebky a obratlů soudí, že hatzegopteryxové byli vrcholovými predátory ostrovního ekosystému a dinosaury lovili.
V jedné z hrobek v egyptském Abúsíru objevili naši badatelé před časem dobře dochované vývržky sovy pálené. Z archeologických souvislostí vyplývá, že sova hledala úkryt v pohřební komoře během 8. až 4. století př. Kr. Analýza vývržků ukázala, že soví kořistí byly tehdy především myši a krysy, ale také bělozubky a žáby, o které je už současná strava sovy pálené v Egyptě ochuzena. Podle vědců to zřejmě souvisí se změnami životního prostředí.
Americká sonda Cassini má letos před sebou poslední část své vědecké mise u Saturnu, která ji v dubnu zavede mezi planetu a vnitřní okraje jejích prstenců a skončí pádem do husté atmosféry. V současnosti posílá sonda na Zemi nádherné fotografie prstenců s rozlišením až 550 metrů, které si můžete prohlédnout třeba na webu NASA. Kromě toho sonda fotografovala i měsíce Daphnis a Pandora, které se v oblasti prstenců pohybují. Ze sondy Cassini určitě přijde ještě spousta dalších obrázků. Je to jedna z nejúspěšnějších sond v historii kosmonautiky. Na svou cestu se vydala v roce 1997.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 6/2017, 4. února.
