Kamenné nástroje od jezera Turkana a další start amerického miniraketoplánu

30. květen 2015

Bílý vrabec z Austrálie, americké miniaturní družice s českými přístroji a objev nejjasnější známé galaxie.

Velký poprask mezi australskými ornitology způsobil přírodovědec Bob Winters, kterému se podařilo vyfotografovat čistě bílého vrabce. Podobných pozorování je totiž jen hrstka; naposledy se vrabčí albín objevil v roce 2010 ve Velké Británii. Bílé peří je pro vrabce velkou nevýhodou. Je křehčí, hůře se s ním létá a vrabce prozradí všem predátorům. Bílého potomka většina rodičů vyhodí z hnízda, nikdo se s ním nechce pářit a brzy zahyne.

Kamenné nástroje, objevené u jezera Turkana v Keni, jsou staré 3,3 milionu let. Podle studie, uveřejněné časopisem Nature, je nemohl vyrobit a používat první přímý předek člověka Homo habilis, protože v té době ještě nežil. Mohli je však vyrobit hominidé druhu Australopithecus afarensis anebo nově objevený Kenyanthropus platyops. V každém případě to znamená, že tito naši vzdálení příbuzní byli šikovnější, než jsme si dosud mysleli.

Po nějaké době jsou opět v kosmu české přístroje. Raketa Atlas 5 vynesla osm malých satelitů kategorie CubeSat, mezi nimi i tři družice Americké námořní akademie. Na dvou z nich, PSat A a BRICSat-P, je instalován autonomní úzkopásmový transpondér, vyvinutý Laboratoří experimentálních družic při Ústavu radioelektroniky VUT v Brně. Obě družice budou sloužit k pokusné komunikaci s pomalým přenosem dat. Fungovat by měly dva až tři roky.

Miniraketoplán X-37B amerického letectva

Do kosmu startoval i experimentální nepilotovaný miniraketoplán X-37B amerického letectva. Je to už jeho čtvrtá mise. Náplň jeho práce na oběžné dráze je jako u předchozích letů tajná. Ví se pouze, že má provádět experimenty s novým iontovým pohonem a že má na palubě testovací vzorky téměř stovky nových materiálů. Jak dlouho raketoplán ve vesmíru pobude, také není známo. Jeho zatím poslední mise trvala rok a tři čtvrtě.

Američtí vědci ohlásili objev nejjasnější galaxie, která v infračerveném oboru září jako 300 bilionů Sluncí. Je od nás vzdálena 12,5 miliardy světelných let. Původcem oslnivého záření je masivní černá díra v jejím středu. Ta k sobě stahuje hmotu do podoby rotujícího disku, rozžhaveného na miliony stupňů, který produkuje vysokoenergetické záření. Střed galaxie je plný prachu, který pohlcuje viditelné záření a vyzařuje silné infračervené světlo.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 22/2015, 30. května.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio