Kočky divoké v naší přírodě a vylepšený LHC

Plastové obaly se ve velkém používají teprve půl století. I za tak krátkou dobu se však ve Středozemním moři nahromadilo až tisíc tun plastových lahví a jejich úlomků, tašek a jiných obalů. 80 procent plovoucího odpadu tvoří podle studie španělských vědců tzv. mikroplasty – úlomky menší než pět milimetrů. Právě tyto částice se často dostávají do zažívacího traktu živočichů, kde se z nich mohou uvolňovat různé, mnohdy jedovaté, chemické látky.

V moravské části Bílých Karpat zachytili zoologové výskyt kočky divoké, vzácné šelmy, která z naší přírody vymizela v 19. století. V posledních letech zaznamenaly fotopasti kočky divoké i na Šumavě, v Javorníkách a Českém lese. Zatím nebyly k mání žádné důkazy o jejich trvalé přítomnosti nebo dokonce rozmnožování. Kočka divoká z Bílých Karpat je však na snímcích zachycená při odpočinku u doupěte, což by mohlo svědčit o tom, že je tam „doma“.

Při záchranném výzkumu v centru severorakouského města Tullnu vykopali v roce 2006 rakouští archeologové kompletní kostru velblouda – první v celé střední Evropě. Nedávno zveřejněný rozbor ostatků zvířete prokázal, že se jedná o tzv. nara, křížence dromedára s drabařem, který byl používán v osmanské armádě jako jízdní zvíře. Do Rakouska se velbloud nepochybně dostal v souvislosti s osmanským tažením a obléháním Vídně v roce 1683.

K zajímavému nálezu došlo i při rekonstrukci pivovaru v Záhlinicích na Kroměřížsku. V zazděném odvětrávacím systému ležáckého sklepa stály tři nepoškozené láhve piva, uzavřené korkovým špuntem. Ty se ale v českých zemích přestaly používat před první světovou válkou, takže pivo musí být více než sto let staré. Unikátní mok analyzují odborníci ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Už ho dokonce i ochutnali.

Největší a nejvýkonnější urychlovač částic na světě LHC je po dvouleté odstávce opět v provozu. Oznámila to Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN). Urychlovač LHC se nachází v podzemním kruhovém tunelu, dlouhém 27 kilometrů, pod francouzsko-švýcarskou hranicí, nedaleko Ženevy. Vědci se na modernizovaném urychlovači zaměří především na získání důkazů o existenci a složení tzv. temné hmoty, která tvoří zhruba čtvrtinu vesmíru.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 15/2015, 11. dubna.