Kopie Chauvetovy jeskyně a konec sondy MESSENGER
Opylovači versus zemědělská výroba, dinosauří vejce z čínského Che-jüanu a rozluštění genetického kódu mamuta.
V Evropě žije na dva tisíce druhů divokých včel. Téměř desetině z nich hrozí podle vědců vyhynutí. Na vině je intenzivní zemědělství, velkoplošné sečení luk a využívání pesticidů. V rostlinné výrobě však přitom opylovači hrají klíčovou roli. Odborníci spočítali, že jen v Evropě opylují včely každý rok plodiny v hodnotě přes 600 miliard korun. Včely i další opylovači tak mají přímý vliv na produkci více než 80 procent hlavních plodin, určených k lidské spotřebě.
V jihočínském městě Che-jüan v provincii Kuang-tung narazili stavbaři na zkamenělou snůšku třiačtyřiceti dinosauřích vajec, z nichž 19 bylo zcela nepoškozených. Největší z nich mají v průměru 13 centimetrů. To, co z našeho pohledu vypadá jako naprostá senzace, je pro obyvatele Che-jüanu zřejmě dost všední zpráva. Od roku 1996 bylo totiž v tomto městě a jeho okolí nalezeno na 17 tisíc dinosauřích vajec.
Vědcům se podařilo proniknout hluboko do genetického kódu mamutů a získat informace, jaké zatím nebyly k dispozici. K analýzám využili materiál, získaný ze dvou zvířat, jejichž těla konzervoval mráz na severovýchodě Sibiře a na Wrangelově ostrově v Severním ledovém oceánu. Podle autorů studie v časopise Current Biology, tak byl učiněn další krok k případnému oživení mamutů. Sami si ale nejsou jisti, jestli je to nutné a zároveň i vhodné.
Nedaleko obce Vallon-Pont-d’Arc na jihu Francie byla zpřístupněna replika slavné Chauvetovy jeskyně, podzemní galerie, staré 36 tisíc let, objevené v roce 1994. Přímo do této pravěké obrazárny veřejnost nesmí, aby nedošlo k poškození vzácných maleb koní, lvů či nosorožců. Replika je vytvořena pomocí počítačových metod i tradiční techniky. Obrazy zvířat byly na betonové stěny naneseny dřevěným uhlím – stejně, jako to dělali dávní umělci.
Planeta Merkur ztratila tento týden svého věrného průvodce a získala nový impaktní kráter. Sondě MESSENGER, která kolem Merkuru obíhala od března roku 2011, totiž došlo palivo. Ve čtvrtek 30. dubna, kolem půl desáté večer našeho času, dopadla velkou rychlostí na povrch planety. Byla to úspěšná sonda, vůbec první umělá družice Merkuru, která čtyřnásobně překonala svou plánovanou životnost a na Zemi poslala spoustu důležitých informací.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 18/2015, 2. května.
