Lidožraví lvi v indickém Gudžarátu a nejstarší zkamenělý roztoč

28. květen 2016

Mincovní poklady z Vysočiny, indická cesta k vlastnímu raketoplánu a snímkování vzdálené planetky sondou New Horizons.

Správci přírodního parku Gírský les v indickém Gudžarátu museli odchytit smečku třinácti lvů indických poté, co lvi z této smečky postupně zabili tři lidi a „vylepšili“ si jimi svůj jídelníček. U všech odchycených lvů teď provedou správci parku podrobnou analýzu, která by měla zjistit, kteří z nich se skutečně stali nebezpečnými lidožrouty. „Čistí“ lvi budou vráceni do přírody. Co se stane těm lidožravým, správci neupřesnili. V přírodním parku Gírský les - The Gir Forest National Park and Wildlife Sanctuary - žije v současnosti asi 500 lvů indických. Je to jediné místo na světě, kde se ještě vyskytují ve volné přírodě.

Mezinárodní tým vědců objevil na jedné z paleontologických lokalit na severu Číny zkamenělé pozůstatky rovnokřídlého hmyzu, podobného kobylkám či cvrčkům. Mezi jeho křídly zaujala vědce malá tečka, která se po bližším prozkoumání ukázala být fosilií 320 milionů let starého roztoče. Nejstaršího, jakého známe. Měřil jen 0,8 milimetru. S hmyzem žil tento roztoč (jednalo se o pancířníka, řád Oribatida) patrně v symbióze a jeho záda využíval k bezpečnému cestování, říkají vědci. Možná se tam i skrýval před predátory. Odborný článek o nálezu vyšel nedávno v časopise Current Biology.

Poslední dobou se doslova roztrhl pytel s mincovními poklady. Jen na Vysočině se našly dva. K prvnímu nálezu došlo loni nedaleko Humpolce, u Horních Rápotic – keramická nádoba obsahovala 341 zlatých a stříbrných mincí z konce 16. a první půle 17. století, z nichž nejcennější byla zlatá mince olomouckého arcibiskupa. Před několika dny se pak našel u Bystřice nad Perštejnem džbán s 283 stříbrnými mincemi z druhé půle 15. až první poloviny 17. století. O pokladu z Horních Rápotic se píše v tiskové zprávě Kraje Vysočina k loni zahájené výstavě Poklady Vysočiny v havlíčkobrodském muzeu.

Pancířník Gymnodamaeus

V pondělí 23. května 2016 provedla indická kosmická agentura Indian Space Research Organization (ISRO) první letovou zkoušku malého raketoplánu RLV-TD, který je testovacím zařízením, předcházejícím vývoji velkého raketoplánu Avatar. Let trval deset minut a skončil na hladině Bengálského zálivu. Cílem bylo ověřit chování při hypersonickém letu, stabilitu a ovladatelnost přístroje, vyzkoušet namáhání konstrukce a účinnost tepelné ochrany. Podle zpráv z Indie se letová zkouška vydařila.

Čtěte také

Americká sonda New Horizons, která loni prolétla kolem Pluta, pokračuje v cestě k planetce 2014 MU69, kam doletí 1. ledna 2019. Ne proto, že by se nudila, ale z důvodů prověrky aparatury provedla sonda nedávno snímkování jiného objektu – planetky (15810) 1994 JR1, která obíhá více než 5 miliard kilometrů od Slunce. Na vzdálenost 11 milionů kilometrů upřesnila polohu planetky a parametry její oběžné dráhy. Podařilo se jí také zjistit, že se poměrně rychle otáčí – jednou za 5 hodin a 28 minut.

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 22/2016, 28. května.

autor: frv | zdroj: ČTK
Spustit audio