18. srpna  2012 v 17:10  rubrika: Objevy a události

Lidské zuby tvrdé jako žraločí a palmy v Antarktidě

Zuby žraloka tygřího - Foto:  Stefan Kühn, GNU General Public License, verze 1.2

Zuby žraloka tygříhoFoto:  Stefan Kühn, GNU General Public License, verze 1.2

Vzácný moravský jeřáb a jeho návrat domů, nebezpečí antarktické izolace, vulkanologická výzva z blízkosti italské Neapole.

Před dvěma sty lety vyšlechtili rolníci na Jesenicku odrůdu moravského jeřábu sladkoplodého, jehož plody byly velmi vyhledávané. Jedlý jeřáb se rozšířil po celé Evropě, jen v původní oblasti vymizel. Odborníci teď na severu Olomouckého kraje hledají poslední přežívající stromy a zaměřují je pomocí GPS. Zatím jich našli 18. Na podzim chtějí vysadit alej z nově naroubovaných podnoží mezi Ostružnou a Petříkovem, kde to všechno začalo. 

Lidské zuby jsou prý stejně tvrdé jako žraločí – přesto, že nejsou ze stejného materiálu. Zubní sklovinu u žraloků tvoří velmi tvrdý minerál fluoroapatit, lidská zubní sklovina obsahuje o něco měkčí hydroxiapatit. Rozdíl v tvrdosti “použitých materiálů” vyrovnává uspořádání krystalů ve vnitřní struktuře zubů. Výzkum žraločích zubů by podle vědců v budoucnu mohl přinést hotovou revoluci v “lidském” zubním lékařství. 

Vědecká stanice McMurdo v Antarktidě - Foto: Nathan Hoople National Science Foundation, licence Public Domain, volné dílo

Vědecká stanice McMurdo v AntarktiděFoto: Nathan Hoople National Science Foundation, licence Public Domain, volné dílo

Australští záchranáři evakuovali z vědecké základny McMurdo v Antarktidě vědce, který potřeboval okamžitou operaci. Nebylo to snadné, protože v Antarktidě právě vrcholí zima, kdy se vědci, kteří tam přebývají, často musí spoléhat jen sami na sebe. Slavný a dobře zdokumentovaný je případ ruského chirurga Leonida Rogozova, který v roce 1961 na antarktické stanici sám sobě vyoperoval slepé střevo. Jinak by nepřežil. 

Vědci s pomocí hloubkových vrtů u pobřeží Wilkesovy země zkoumají, jak vypadala Antarktida ve starších třetihorách, před 53 miliony lety. Koncentrace oxidu uhličitého byla na Zemi vyšší než dnes a skleníkový efekt přinesl do Antarktidy subtropické klima. Pod mořským dnem se dochovala pylová zrnka palem a stromů příbuzných dnešním baobabům či makadámiím. Na pevnině rostly také březové háje a různé jehličnany. 

Flegrejská pole, oblíbená turistická atrakce italské Neapole, by v budoucnu mohla způsobit velké problémy. Jde o velkou kalderu, kráter o průměru 13 kilometrů, kde ze země vystupují plyny. Podle vulkanologů by tam jednou mohlo dojít k erupci supervulkánu. Proto chtějí poblíž čtvrti Bagnoli vyhloubit sondu, která bude v podzemí monitorovat vulkanickou činnost. Obavy veřejnosti z toho, že tak vlastně “odšpuntují” záklopku, vědci odmítají. 

 
Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 24. srpna.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária. 

Nové články v rubrice

Soutěže

Naše tipy

    Café Nobel, přátelská setkání veřejnosti s vědci
    Hvězdárna Teplice, 17. července - Příroda, lidé a turismus podle Atlasu aneb Berbeři a globální realita (antropoložka Michaela Konopíková, od 18 hodin). Cyklus Café Nobel pořádá UJEP Ústí nad Labem ve spolupráci s naším magazínem.

    Muzeum východních Čech v Hradci Králové
    Stříbrný poklad. Unikátní mincovní nález z 12. století. Nádobka plná stříbrných denárů, vykopaná na dosud utajovaném místě, poprvé představena veřejnosti (od 15. července do 3. srpna).

    Slezské zemské muzeum v Opavě
    Unikáty zemských muzeí. Tři vzácné muzejní poklady na jedné výstavě: hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, Věstonická venuše a meteority z Opavy-Kylešovic (do 27. července).

     

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas