18. srpna  2012 v 17:10  rubrika: Objevy a události

Lidské zuby tvrdé jako žraločí a palmy v Antarktidě

Zuby žraloka tygřího - Foto:  Stefan Kühn, GNU General Public License, verze 1.2

Zuby žraloka tygříhoFoto:  Stefan Kühn, GNU General Public License, verze 1.2

Vzácný moravský jeřáb a jeho návrat domů, nebezpečí antarktické izolace, vulkanologická výzva z blízkosti italské Neapole.

Před dvěma sty lety vyšlechtili rolníci na Jesenicku odrůdu moravského jeřábu sladkoplodého, jehož plody byly velmi vyhledávané. Jedlý jeřáb se rozšířil po celé Evropě, jen v původní oblasti vymizel. Odborníci teď na severu Olomouckého kraje hledají poslední přežívající stromy a zaměřují je pomocí GPS. Zatím jich našli 18. Na podzim chtějí vysadit alej z nově naroubovaných podnoží mezi Ostružnou a Petříkovem, kde to všechno začalo. 

Lidské zuby jsou prý stejně tvrdé jako žraločí – přesto, že nejsou ze stejného materiálu. Zubní sklovinu u žraloků tvoří velmi tvrdý minerál fluoroapatit, lidská zubní sklovina obsahuje o něco měkčí hydroxiapatit. Rozdíl v tvrdosti “použitých materiálů” vyrovnává uspořádání krystalů ve vnitřní struktuře zubů. Výzkum žraločích zubů by podle vědců v budoucnu mohl přinést hotovou revoluci v “lidském” zubním lékařství. 

Vědecká stanice McMurdo v Antarktidě - Foto: Nathan Hoople National Science Foundation, licence Public Domain, volné dílo

Vědecká stanice McMurdo v AntarktiděFoto: Nathan Hoople National Science Foundation, licence Public Domain, volné dílo

Australští záchranáři evakuovali z vědecké základny McMurdo v Antarktidě vědce, který potřeboval okamžitou operaci. Nebylo to snadné, protože v Antarktidě právě vrcholí zima, kdy se vědci, kteří tam přebývají, často musí spoléhat jen sami na sebe. Slavný a dobře zdokumentovaný je případ ruského chirurga Leonida Rogozova, který v roce 1961 na antarktické stanici sám sobě vyoperoval slepé střevo. Jinak by nepřežil. 

Vědci s pomocí hloubkových vrtů u pobřeží Wilkesovy země zkoumají, jak vypadala Antarktida ve starších třetihorách, před 53 miliony lety. Koncentrace oxidu uhličitého byla na Zemi vyšší než dnes a skleníkový efekt přinesl do Antarktidy subtropické klima. Pod mořským dnem se dochovala pylová zrnka palem a stromů příbuzných dnešním baobabům či makadámiím. Na pevnině rostly také březové háje a různé jehličnany. 

Flegrejská pole, oblíbená turistická atrakce italské Neapole, by v budoucnu mohla způsobit velké problémy. Jde o velkou kalderu, kráter o průměru 13 kilometrů, kde ze země vystupují plyny. Podle vulkanologů by tam jednou mohlo dojít k erupci supervulkánu. Proto chtějí poblíž čtvrti Bagnoli vyhloubit sondu, která bude v podzemí monitorovat vulkanickou činnost. Obavy veřejnosti z toho, že tak vlastně “odšpuntují” záklopku, vědci odmítají. 

 
Zdroj: ČTK

Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 24. srpna.

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária. 

Nové články v rubrice

Soutěže

Naše tipy

    Café Nobel, přátelská setkání veřejnosti s vědou
    Ústí nad Labem, Fokus kafe, 11. září: Globální oteplování - strašák nebo fakt? (klimatologové Jan Pretel a Lenka Hájková, od 18 hodin).
    Teplice, hvězdárna na Písečném vrchu, 18. září: Zemětřesné roje na západě Čech a jižním Islandu (seismolog Josef Horálek, od 18 hodin).
    Cyklus Café Nobel pořádá UJEP v Ústí nad Labem ve spolupráci s naším magazínem.

    Pražský hrad, Císařská konírna
    Poklady staré Číny. Pět tisíc let čínských dějin od neolitu po vládu poslední císařské dynastie. Nejcennějšími exponáty výstavy jsou dva válečníci terakotové armády císaře Čchin Š'-chuang-tiho (do 9. listopadu).

     

Další nabídka

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas