Lidské zuby tvrdé jako žraločí a palmy v Antarktidě
Vzácný moravský jeřáb a jeho návrat domů, nebezpečí antarktické izolace, vulkanologická výzva z blízkosti italské Neapole.
Před dvěma sty lety vyšlechtili rolníci na Jesenicku odrůdu moravského jeřábu sladkoplodého, jehož plody byly velmi vyhledávané. Jedlý jeřáb se rozšířil po celé Evropě, jen v původní oblasti vymizel. Odborníci teď na severu Olomouckého kraje hledají poslední přežívající stromy a zaměřují je pomocí GPS. Zatím jich našli 18. Na podzim chtějí vysadit alej z nově naroubovaných podnoží mezi Ostružnou a Petříkovem, kde to všechno začalo.
Lidské zuby jsou prý stejně tvrdé jako žraločí – přesto, že nejsou ze stejného materiálu. Zubní sklovinu u žraloků tvoří velmi tvrdý minerál fluoroapatit, lidská zubní sklovina obsahuje o něco měkčí hydroxiapatit. Rozdíl v tvrdosti “použitých materiálů” vyrovnává uspořádání krystalů ve vnitřní struktuře zubů. Výzkum žraločích zubů by podle vědců v budoucnu mohl přinést hotovou revoluci v “lidském” zubním lékařství.
Australští záchranáři evakuovali z vědecké základny McMurdo v Antarktidě vědce, který potřeboval okamžitou operaci. Nebylo to snadné, protože v Antarktidě právě vrcholí zima, kdy se vědci, kteří tam přebývají, často musí spoléhat jen sami na sebe. Slavný a dobře zdokumentovaný je případ ruského chirurga Leonida Rogozova, který v roce 1961 na antarktické stanici sám sobě vyoperoval slepé střevo. Jinak by nepřežil.
Vědci s pomocí hloubkových vrtů u pobřeží Wilkesovy země zkoumají, jak vypadala Antarktida ve starších třetihorách, před 53 miliony lety. Koncentrace oxidu uhličitého byla na Zemi vyšší než dnes a skleníkový efekt přinesl do Antarktidy subtropické klima. Pod mořským dnem se dochovala pylová zrnka palem a stromů příbuzných dnešním baobabům či makadámiím. Na pevnině rostly také březové háje a různé jehličnany.
Flegrejská pole, oblíbená turistická atrakce italské Neapole, by v budoucnu mohla způsobit velké problémy. Jde o velkou kalderu, kráter o průměru 13 kilometrů, kde ze země vystupují plyny. Podle vulkanologů by tam jednou mohlo dojít k erupci supervulkánu. Proto chtějí poblíž čtvrti Bagnoli vyhloubit sondu, která bude v podzemí monitorovat vulkanickou činnost. Obavy veřejnosti z toho, že tak vlastně “odšpuntují” záklopku, vědci odmítají.
Zdroj: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 34/2012, 18. – 24. srpna.
Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária.
