Měsíční nerost na Zemi a desítky tisíc nových planetek

Buzz Aldrin instaluje na povrchu Měsíce seismometr. Mise Apolla 11 také přivezla z Měsíce vzorky nerostů.Foto:  NASA

Hlubokomořské oázy u Antarktidy, skákající ještěři, sondy GRAIL na oběžné dráze kolem Měsíce.

Kolem hlubokomořských vývěrů horké vody v Jižním oceánu žije spousta vědě neznámých živočichů. Australští badatelé objevili tyto oázy v roce 2010 s pomocí robota 2,5 kilometru pod hladinou na jih od Jižní Ameriky. Ve světě bez světla tam vyvěrá voda, která může mít až 400 stupňů Celsia. Kolem žijí krabi, korýši svijonožci, chobotnice i sedmiramenné hvězdice. Jejich život je plně závislý na síře a sirovodíku. 

Africké agamy rády skáčou. Za letu tito ještěři udržují rovnováhu svým dlouhým ocasem. Podle odborníků na biologii a mechaniku z Kalifornské univerzity mohli podobnou „akrobacii“ provozovat i dvounozí dinosauři – teropodi. Pochopitelně jen ti menší a také lehčí. Vědci aplikovali agamí vynález také u robotického autíčka s gyroskopem, který po vymrštění do vzduchu koriguje let a zajišťuje měkké přistání. 

Vzácný nerost tranquillityit, který v roce 1969 přivezli z měsíčního Mare Tranquillitats, Moře klidu, astronauti Apolla 11, se vyskytuje i na Zemi. Podařilo se ho najít ve vzorcích ze šesti různých míst na západě australského kontinentu; ze skal, jejichž stáří se pohybuje kolem jedné miliardy let. Podle vědců je to důkaz, že na Zemi i na Měsíci v dávných dobách probíhaly podobné chemické procesy a jevy. 

Během Silvestra a Nového roku se podařilo na oběžnou dráhu kolem Měsíce navést dvě americké sondy GRAIL. Jejich úkolem je mapovat vnitřní strukturu Měsíce. Vědce třeba zajímá, proč je přivrácená strana plná moří vylité lávy, zatímco ta odvrácená ne. Zajímá je, jak to vypadá pod povrchem kráterů, vzniklých po nárazu velkých těles. Rádi by také stanovili, jak je velké předpokládané pevné jádro Měsíce. 

V průběhu loňského roku objevili astronomové 32 721 nových planetek a spočítali jejich dráhu. Celkem bylo na konci roku 2012 ve sluneční soustavě známo 573 294 planetek. Obíhají zejména v tzv. hlavním pásu planetek mezi dráhami Marsu a Jupitera, některé zalétají po eliptických drahách i blíže k Slunci. Množství malých těles se pohybuje i ve velkých dálkách, až za dráhou planety Neptunu. 

Zdroj: ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 03/2012, 14. – 20. ledna. 

Pravidelná rubrika Objevy a události se vysílá na začátku každého Planetária. 

Archiv rubriky