Mezinárodní rok světla a další úspěch českých egyptologů
Rýže z japonské Fukušimy, pravé barvy pravěkých divokých koní podle českých vědců a plány NASA na nové marsovské vozítko.
Rýže, sklizená v okolí jaderné elektrárny v japonské Fukušimě, konečně po třech letech od havárie tamní jaderné elektrárny neobsahuje nadlimitní množství radioaktivního cesia. Úřady zkontrolovaly téměř celou úrodu v regionu a všechny testované vzorky byly v pořádku. To v letech 2012 a 2013 neplatilo a část produkce musela být zničena. Japonsko v minulých letech kvůli zvýšené radiaci pozastavilo vývoz zemědělských produktů a ryb.
Divocí koně nebyli před svým zdomácněním šedí, ale hnědí. Prokázala to genetická analýza tisíce let starých kostí. Měli také černé hřívy a ocasy a tmavé byly i spodní partie nohou. Zbarvení bylo jednotné po celé Evropě i Asii, kde se divocí koně vyskytovali. Studie českých vědců také ukázala, že divocí koně v Evropě na konci doby ledové nevyhynuli. Zmizeli až později, přičiněním člověka, který je rád lovil a také křížil s domácími koňmi.
Média po celém světě si všímají dalšího úspěchu českých egyptologů. Na území české koncese v Abúsíru se jim podařilo objevit hrobku dosud neznámé královny Chentkaus III., která žila asi před čtyřmi a půl tisíci lety. Hrobka se našla v pohřebním komplexu faraona Raneferefa. Právě to egyptology přivedlo k myšlence, že by se mohlo jednat o manželku tohoto panovníka staroegyptské páté dynastie. Víc o ní snad prozradí další výzkum.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír chce v roce 2020 vyslat k Marsu další robotické vozítko, vybavené mj. přístroji, umožňujícími zjistit přítomnost organických látek v marsovských horninách, půdním radarem a malou meteorologickou stanicí. Jedno ze zařízení bude také zkoušet výrobu kyslíku z marsovské atmosféry, tvořené oxidem uhličitým. Pokud se experiment podaří, bude to dobrá zpráva pro plánovače budoucích misí s lidskou posádkou.
Rok 2015 byl vyhlášen Mezinárodním rokem světla – nikoliv náhodně. Právě před 1000 lety totiž sepsal arabský učenec Alhazen první vědecké pojednání o optice. Zároveň uběhne 150 let od formulace Maxwellových rovnic popisujících elektromagnetické vlny, 100 let od Einsteinovy obecné teorie relativity a půl století od vynálezu optických vláken. Akce, které se během roku budou konat, mají přispět k propagaci světla, optiky a souvisejících technologií.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 2/2015, 10. ledna.
