Mimořádně odolné želvušky a sedm tisíc let stará studna z Uničova

Dehydrovaná želvuška - Foto:  Kristianstadt University

Dehydrovaná želvuškaFoto:  Kristianstadt University

Muzeum pravěkých velryb v egyptském Fajjúmu, plány výzkumné stanice na Měsíci a chystaný čínský výzkum jeho odvrácené strany.

Za nejodolnější organizmy jsou považovány želvušky (Tardigrada), které tvoří samostatný kmen v živočišné říši. Dorůstají sotva jednoho milimetru, ale jsou mistry anabiózy – umí zastavit své životní pochody a přežít extrémní sucho, mráz i velké vedro. Nedávno rozmrazili japonští vědci vzorek mechu z Antarktidy, uchovávaný od roku 1983 v mrazáku při minus 20 stupních. Byly v něm i dvě želvušky, které se probraly k životu, a jedna z nich se dokonce úspěšně rozmnožila. (Původní článek ve ScienceDirect) 

Nedaleko egyptského Fajjúmu, v tzv. Údolí velryb, otevřeli nedávno muzeum, věnované z velké části raným kytovcům. Centrálním exponátem je největší známá neporušená kostra fosilní velryby Basilosaurus isis, dlouhá 20 metrů a stará 37 milionů let. Na fosilii jsou ještě zřetelně vidět zakrnělé zadní končetiny – důkaz o suchozemském původu velryb. V okolí muzea se nacházejí i zkameněliny o něco menších dorudonů a vzácněji i dalších prakytovců. 

Basilosaurus, rod vyhynulých kytovců - Foto: Pavel Říha, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

Basilosaurus, rod vyhynulých kytovcůFoto: Pavel Říha, licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported

V Uničově na Olomoucku vykopali archeologové pravěkou studnu, starou zhruba 7000 let. Vybudovali ji první naši zemědělci – lidé kultury s lineární keramikou. Za pomoci primitivních nástrojů vyhloubili jámu o průměru šest metrů; více než tři metry hlubokou. V rozích stály dřevěné sloupy se žlábky, do kterých byly zasazené dubové fošny, utěsněné jílem. Na dně studny bylo množství organických zbytků, které vědcům prozradí, jak vypadala krajina, ve které tehdejší lidé žili. 

Podle šéfa Evropské vesmírné agentury ESA Jana Wörnera by Mezinárodní vesmírnou stanici ISS po jejím vyřazení z provozu mohla nahradit stanice na povrchu Měsíce. Projekt by mohl být uskutečněn do roku 2030. Obytné i vědecké moduly by postavili roboti za pomoci 3D tiskáren z měsíčního prachu – regolitu. Předpokladem úspěchu projektu je zapojení dalších zemí a institucí. Podle Wörnera se ale teprve sonduje, zda by o něj byl zájem. 

Mezitím se ale skoro jistě uskuteční jiné měsíční dobrodružství – Číňané chtějí v roce 2018 přistát s automatickou sondou na odvrácené straně Měsíce a vysadit tam robotické vozítko. O to se dosud nikdo nepokusil. Sonda Čchang-e 4 má především studovat geologické podmínky, které jsou jiné, než na přivrácené straně. Ze Země neviditelná polokoule je mnohem hornatější a je na ní také méně měsíčních moří – kráterů po obřích impaktech, zalitých lávou. (Článek na webu Čínské akademie věd) 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 4/2016, 23. ledna. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: neděle 09:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas