Objevy a události25. června  2016 v 18:10  

Moře plná plastů a nová česká družice VZLUSAT-1

Nejstarší šumavský smrk, probuzené kvasinky z lodního vraku a druhá detekce gravitačních vln experimentem LIGO.

Třináct velryb, které počátkem roku uhynuly na pobřeží Německa, mělo žaludky plné plastového odpadu. Zamoření oceánů potvrdila před časem i španělská expedice Malaspina – ve vzorcích mořské vody, odebraných i v těch nejzapadlejších koutech světa, objevila mikročástečky rozložených plastů. Působením mořských proudů vznikají v oceánských tišinách obří ostrovy z odpadků (mapku koncentrací plastového odpadu ve světových oceánech najdete např. v článku v americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences). Podle některých odhadů bude dokonce v roce 2050 v moři víc tun plastů, než ryb. 

Nejstarší doložený smrk Šumavy rostl u Plešného jezera, oznámili vědci z brněnské Mendelovy univerzity. Strom pravděpodobně v roce 1994 nepřežil napadení kůrovcem, uschl, ale jeho kmen stojí dál. Odborníci z něj odebrali štěp, na kterém napočítali 632 letokruhy. Protože byl vzorek odebrán půl metru nad zemí, je pravděpodobné, že strom byl ještě minimálně o deset let starší – začal růst už za vlády Karla IV. V okolí se našlo i dalších sedm stromů starších 500 let. Další podrobnosti najdete v tiskové zprávě NP Šumava

Kolize černých děr a gravitační vlny - Foto: Maxwell Hamilton, Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Kolize černých děr a gravitační vlnyFoto: Maxwell Hamilton, Creative Commons Attribution 2.0 Generic

Značnou odolnost prokázaly podle australských vědců z Queen Victoria Museum and Art Gallery v tasmánském Launcestonu i kvasinky, získané z neporušené pivní láhve, pohřbené 220 let pod pískem a mořskou trávou ve vraku obchodní lodi u ostrova Preservation v Bassově průlivu. Kvasinky se k překvapení vědců měly k životu – a byly mezi nimi i takové, které už dnes pivovary nepoužívají. Vědcům to, podle tiskové zprávy muzea, umožnilo za pomoci starého receptu uvařit pivní ležák, jaký v 18. století popíjeli v britské trestanecké kolonii v Sydney. 

Americký experiment LIGO už podruhé zachytil gravitační vlny, předpovězené téměř před sto lety Albertem Einsteinem. Stejně jako loni způsobila podle vědců gravitační chvění obří kolize – srážka dvou černých děr miliardu a 400 milionů světelných let od Země. Zdá se, že podobné srážky nejsou ve vesmíru tak vzácné, jak jsme si mysleli. Vědci díky detekci gravitačních vln získávají další mocný nástroj pro nahlížení k samému počátku vesmíru. 

Letos na podzim se vydá do kosmu česká družice VZLUSAT-1, vyvinutá experty z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) ve spolupráci s českými firmami a univerzitami. Nanodružice typu CubeSat o hmotnosti dvou kilogramů, která bude obíhat ve výšce 475 kilometrů, ponese malý rentgenový dalekohled, nový kompozitní materiál pro stínění kosmické radiace a technologii pro měření koncentrace kyslíku ve vysokých vrstvách atmosféry. Odstartuje pravděpodobně z Ruska, spolu s další padesátkou malých družic v rámci mezinárodního projektu QB50, který koordinuje Belgie. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK 

Vysíláno v Planetáriu č. 25/2016, 25. června. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas