Mount Everest v pohybu a pokusná sluneční plachetnice
Objev základů 1500 let starého kostela v Izraeli, metan v marsovských meteoritech a zmrtvýchvstání sondy Philae na kometě.
Tak jako se Indická tektonická deska pohybuje proti té Euroasijské, hýbe se a zdvihá i nejvyšší vrchol světa Mount Everest. Geologové zaznamenávali jeho pohyb severovýchodním směrem. Za minulých deset let se hora posunula o 40 centimetrů a o tři centimetry vyrostla. Silné dubnové zemětřesení podle odborníků tento trend změnilo. Mount Everest se jediným skokem posunul o tři centimetry jihozápadně. Co bude dál, to se uvidí v příštích letech.
Stavební práce na dálnici z Jeruzaléma do Tel Avivu v Izraeli odhalily poblíž arabské obce Abu Goš základy byzantského kostela z doby před 1500 lety. K 16 metrů dlouhé lodi přiléhala postranní kaple, v níž se dochovala mozaiková podlaha a křtitelnice ve tvaru čtyřlístku. Zbytky barevné omítky svědčí o freskové výzdobě kostela. V troskách se našly také olejové lampy, mince, skleněné nádoby, zlomky mramoru a perleťové schránky.
Vědci z kanadské Brockovy univerzity zkoumali šest meteoritů vulkanického původu, které k nám prokazatelně přilétly z Marsu, a objevili v nich měřitelné stopy metanu. Na rozdíl od Země, kde je metan především biologického původu, vznikl zřejmě marsovský metan chemickými reakcemi. Podle odborníků by podzemní zásoby tohoto uhlovodíku na Marsu mohly vytvářet přátelské prostředí pro život mikroorganismů, které k životu nepotřebují kyslík.
Na oběžné dráze létala pokusná sluneční plachetnice. Sonda LightSail americké neziskovky The Planetary Society nesla tenkou fóliovou plachtu z termoplastu mylaru s odrazivou plochou 32 čtverečních metrů. Při experimentu šlo hlavně o to, jestli se obří plachtu podaří rozevřít. Experiment byl úspěšný. Nedlouho poté sonda zanikla v atmosféře. Do budoucna se počítá s tím, že podobné plachty budou využívány pro pohon sond tlakem částic slunečního záření.
Dobrodružství pokračuje. Sonda Philae, která před sedmi měsíci za dramatických okolností přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, obnovila kontakt se Zemí – poté, co se kometa natočila ke Slunci tak, že sluneční panely modulu mohly konečně začít vyrábět elektřinu v množství, postačujícím pro činnost přístrojů. Philae se probral a teď prostřednictvím sondy Rosetta odesílá na Zemi po etapách tisíce datových balíků, shromážděných v paměti.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 25/2015, 20. června.
