NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka
Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně rakety Falcon a plány agentur na výzkum blízké dvojplanetky Didymos.
Pokud v noci u domu slýcháváte houkat sýčka, patříte do jakési „ligy výjimečných“. Podle ornitologů u nás nejspíš hnízdí méně než sto párů těchto sov, dříve velmi hojných. Za úbytkem sýčků stojí velkoplošné změny v zemědělské krajině a používání pesticidů. Sýčkové nemají kde hnízdit a ubylo také velkých druhů hmyzu, kterým se živí. V současné době probíhá mapování výskytu sýčků a chystá se komplexní záchranný program. Pomoci může i veřejnost.
V přerovské lokalitě Na Marku mělo být nové parkoviště. Během výzkumu, který jeho budování předcházel, však archeologové našli základy duchovního centra Jednoty bratrské. Jeho součástí byl vedle modlitebny i bratrský dům se školou, kde působil v letech 1614 až 1618 Jan Amos Komenský. Nález je to tak významný, že radnice od plánů na budování parkoviště upustila a lokalita byla nedávno prohlášena kulturní památkou.
Ke kosmické stanici ISS odstartovala další zásobovací loď Dragon společnosti SpaceX, kterou úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Falcon. První stupeň rakety se po oddělení pokusil přistát na speciální plovoucí plošině, ale při manévru se překlopil. Neúspěchem skončily i oba předcházející pokusy; SpaceX to však nepochybně bude zkoušet dál. Pokud by totiž bylo možné využít první stupeň rakety opakovaně, přispělo by to ke snížení nákladů budoucích misí.
V roce 2022 se v relativní blízkosti Země ocitne dvojplanetka Didymos, těleso o průměru asi 800 metrů, kolem něhož krouží druhý objekt o průměru asi 170 metrů. K planetce má odstartovat evropská sonda AIM, která ji přesně změří a vysadí na ni přistávací modul. K Didymu se přiblíží i americká sonda DART a pokusí se narazit do menšího z těles. Získaná data by měla pomoci v přípravě strategie pro odvracení podobných těles z kolizního kurzu se Zemí.
Vědci z Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA předpokládají, že nejpozději do 20 let získají důkazy o existenci života mimo naši planetu. Rozhodně však podle nich nepůjde o mimozemskou inteligenci, tím méně o nějaké „zelené mužíčky“ z létajících talířů. Zato se čekají objevy na mikrobiální úrovni. „Víme, kam se máme dívat, víme, jak se máme dívat, a ve většině případů na to máme i technologie," říkají vědci. Tak se nechme překvapit.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 16/2015, 18. dubna.
