Neandertálská rytina z Gibraltaru a nový ruský kosmodrom
Švédské problémy s nejvyšší horou země, ruský experiment osudný pro gekony a chystané australské středisko pro sledování kosmického smetí.
Ve Švédsku se budou zřejmě příští rok přepisovat učebnice. Nejvyšší horou země už nebude 2097,5 m vysoký zaledněný jižní vrchol Kebnekaise, ale jeho severní vrchol, který je v současnosti o 70 cm nižší. Podle posledních měření však jižní vrchol rychle odtává – rok co rok se z něj ztratí zhruba metr ledu. Skutečnost prý bude mít ekonomický dopad na celý region. Severní skalnatý vrchol totiž na rozdíl od jižního není přístupný pro turisty.
V jeskyni Gorham na Gibraltaru objevil mezinárodní tým vědců pravěkou rytinu, která je stará přibližně 39 000 let. Také na základě dalších nálezů z jeskyně vědci soudí, že jejím autorem musel být neandertálec. Rytina pokrývá plochu přibližně jednoho čtverečního metru a má podobu mřížky, jako na piškvorky. Je to důležitý důkaz o tom, že neandertálcům nechyběla schopnost abstraktního myšlení. Nikdo ale neví, co vlastně rytina představuje.
Přes všechny problémy, které provázely let ruské družice Foton-M4, se zařízení nakonec úspěšně vrátilo na Zemi. Na palubě mělo pět gekonů, mouchy octomilky, semena rostlin a různé mikroorganismy; vědce mimo jiné zajímal vliv mikrogravitace na živé organismy, jejich rozmnožování a embryonální vývoj. Bohužel se ukázalo, že všichni gekoni během letu z dosud neznámého důvodu uhynuli. Octomilkám se naopak celkem dařilo a dokonce se rozmnožily.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil urychlit práce na nově budovaném kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti u hranice s Čínou. Dosud využívaný Bajkonur se totiž nachází v Kazachstánu a Rusko chce být, co se kosmonautiky týče, soběstačné. Pozici kosmické supervelmoci má upevnit i vývoj supertěžké rakety, která by byla schopná vynést do vesmíru 120 až 150 tun nákladu. Překonala by tak i americký Saturn V. z projektu Apollo.
V západní Austrálii by nejpozději v roce 2016 mělo vzniknout středisko, určené ke sledování kosmického smetí. Za pomoci optických systémů a laserů bude monitorovat pohyb nejnebezpečnějších trosek, nefunkčních družic a dalších předmětů, které lidstvo od počátku kosmonautiky „poztrácelo“ na oběžné dráze. Jejich počet se odhaduje na více než 700 000. Většina z nich je schopná poškodit nebo i zcela zničit satelit za stovky milionů dolarů.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 36/2014, 6. září.
