Nejstarší panda historie a elektrická letadla nad kanálem La Manche
Wi-fi na hoře Fudži, užovka stromová v Beskydech a nepravidelná komunikace sondy Philae z povrchu komety.
Kanál La Manche překonala první dvě letadla na elektrický pohon. Francouz Hugues Duval dolétl 9. července se svým strojem z francouzského Calais k anglickému pobřeží a zpět. O den později se nad Kanál vydal elektřinou poháněný prototyp E-Fan společnosti Airbus, který startoval z letiště Lydd v Kentu a po 45 minutách přistál v Calais. Kopíroval tak v opačném směru první přelet kanálu La Manche, uskutečněný Francouzem Louisem Blériotem roku 1909.
Turisté z Evropy a Spojených států si prý stěžují, že na vrcholu nejvyšší hory Japonska Fudži není k mání internet. Aby své zážitky mohli okamžitě sdílet on-line s přáteli, vyšly jim japonské úřady vstříc a během letní lezecké sezóny zajistily na slavné hoře zdarma wi-fi připojení. Reakce jsou ale rozporuplné. Odpůrci argumentují, že lidé se obvykle vydávají na hory, aby si vyčistili hlavu a zbavili se mimo jiné všudypřítomného internetového „smogu“.
Nejstarší žijící panda velká je k vidění v zoologické zahradě v Hongkongu. Samička Ťia-ťia (v oficiální čínské transkripci Jia Jia) letos v létě oslaví 37. narozeniny. Pokud je ve zdraví přežije, stane se nejstarší známou pandou historie. Pandy velké patří mezi ohrožená zvířata a zároveň jsou chloubou Číny, která na jejich ochranu věnuje mnoho prostředků. Podle posledního sčítání jich ve volné přírodě žije necelých 1900. Další stovky pand velkých žijí především v čínských chovných stanicích.
Mezi kriticky ohrožené druhy naší přírody patří například užovka stromová. Tento náš největší a nejvzácnější had byl zatím pozorován v Podyjí, Poohří a Bílých Karpatech; nedávno však našli ochránci přírody jednu mrtvou užovku také v Beskydech, u Horní Bečvy na Vsetínsku. Nález je to nečekaný, protože byl učiněn v nadmořské výšce 650 metrů. Užovky stromové vyhledávají obvykle teplejší místa. Nejsou jedovaté a nepředstavují žádné nebezpečí.
Ve stínu událostí, spojených s průletem americké sondy New Horizons kolem Pluta, pokračuje průzkum komety Čurjumov-Gerasimenko evropskou sondou Rosetta. Její přistávací pouzdro Philae z povrchu komety sice komunikuje, ale jen nepravidelně. Technikům se zatím nepodařilo zjistit, proč je komunikace s Philae někdy možná a jindy zase ne, přestože nedochází k úpravám dráhy mateřské sondy Rosetta. Její mise by měla skončit v září 2016.
Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 29/2015, 18. července.
