Objevy a události3. června  2017 v 18:10  

Největší optický dalekohled na světě a jemenské mumie v ohrožení

Vizualizace budoucího Evropského extrémně velkého dalekohledu (ELT) na hoře Cerro Amazones v Chile - Foto:  ESO/L. Calçada,  Creative Commons Attribution 4.0 International

Vizualizace budoucího Evropského extrémně velkého dalekohledu (ELT) na hoře Cerro Amazones v ChileFoto:  ESO/L. Calçada, Creative Commons Attribution 4.0 International

Aktivní sopka Bogoslof na Aleutách, příčiny havárie modulu Schiaparelli na Marsu a první testovací let rakety pod vlajkou společnosti Rocket Lab.

Bogoslof Island, jeden z Aleutských ostrovů, jejichž oblouk se táhne na jihozápad od Aljašky, je vrcholem podmořské sopky, který se vynořil z moře v roce 1796. Poslední půlrok je sopka velmi aktivní. Popel po erupci z minulé neděle vystoupal víc než 10 kilometrů vysoko a zkomplikoval leteckou dopravu v oblasti. Mimochodem – název ostrova Bogoslof dodnes připomíná, že Aljaška kdysi patřívala Rusku, které ji před 150 lety prodalo Američanům. 

Válka v Jemenu, na jihu Arabského poloostrova, neničí jen životy, ale i historické poklady. V ohrožení je také sbírka skoro 2,5 tisíce let starých mumií na univerzitě v jemenské metropoli Saná. Balzamovaná těla, objevená v 80. a 90. letech archeology, byla uchovávána v přísně kontrolovaných podmínkách a každý půl rok procházela dezinfekcí. Odstávky elektřiny a nedostatek chemikálií však podobnou péči neumožňují. Na řadě mumií je to prý už znát. 

Výtvarné ztvárnění modulu Schiaparelli blížícího se k povrchu Marsu - Foto: ESA/ATG medialab

Výtvarné ztvárnění modulu Schiaparelli blížícího se k povrchu MarsuFoto: ESA/ATG medialab

Evropská kosmická agentura převzala plnou odpovědnost za havárii experimentálního modulu Schiaparelli, který se loni v říjnu místo měkkého přistání rozbil o povrch Marsu. Mohla za to hloupá chyba – sonda v nadzvukové rychlosti rotovala víc, než se čekalo. Palubní senzory se proto přetížily. Palubní počítač sondy na základě chybných dat usoudil, že Schiaparelli je už u povrchu, odhodil padák a krátce zažehl přistávací trysky. Bohužel – příliš vysoko. 

Z kosmodromu na novozélandském ostrově Mahia odstartovala 25. května k testovacímu letu raketa Electron americké společnosti Rocket Lab. Dvoustupňovou orbitální raketu z lehkých kompozitních slitin pohání baterie. V budoucnu by měla celkem levně vynášet do vesmíru malé komerční družice o váze do 150 kilogramů. Napoprvé se ovšem na oběžnou dráhu nedostala. Společnost Rocket Lab má nicméně v plánu zahájit komerční lety ještě letos. 

V pátek 26. května byla v Chile zahájena výstavba Evropského extrémně velkého dalekohledu, který bude největším optickým teleskopem na světě. Jeho primární zrcadlo má mít v průměru 39 metrů. Stejně jako řada dalších přístrojů bude i tento dalekohled pozorovat vesmír z výšky kolem 3000 metrů nad mořem, z vrcholu hory, tyčící se uprostřed pouště Atacama.Vědci si od něj mj. slibují nové objevy exoplanet a lepší informace o jejich atmosféře. V jihoamerické poušti Atacama je stále sucho a v noci opravdová tma. Panují tam prostě ideální pozorovací podmínky, jaké v Evropě už nenajdeme. 

Zdroj (není-li uvedeno jinak): ČTK  

Vysíláno v Planetáriu č. 23/2017, 3. června. 

Pořad: Planetárium  |  Stanice: Sever
Čas vysílání: sobota 18:10  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace